Historický recept na dokonalé české kynuté buchty, podle kterého je zvládne připravit každý

rubrika: historické články / recepty, vaření a jídlo, původně vyšlo: Česká hospodyně 1900, autor neuveden.
Kdo by neměl chuť na poctivé české kynuté buchty, které se doslova rozplývají na jazyku. Přesně takové, jaké kdysi pekly naše prababičky. Podle původního receptu z roku 1900 to zaručeně zvládnete. Navíc se dozvíte i návod na přípravu vlastního kypřícího prášku.
Následující text pochází z roku 1900

Pravidla při pečeni buchet (pro začátečnice).

Abychom upekly kypré buchty nebo bábovky, které, jak se říká, v ústech se rozplývají, musíme těsto tím postupem připraviti, abychom žádné z oněch mnohých maličkostí neopomenuly.

Zkusme nejdříve pec. Je-li pec správně vytopena, můžeme posouditi tím, že kápneme na spodek pece kapku vody; když syčí, jest pec správně vytopena. Pak sneseme si, čeho potřeba: hliněnou mísu s kulatým dnem, vařečku a obyčejný kávový hrníček k měření, hrníček k rozmíchání vajec, džbán s mlékem, cukřenku, mísu s moukou, sítko na mouku, koření, šlehadlo na vejce, malý nůž a čajovou lžičku.

Plechy se bílým papírem vyloží a papír se omastkem, máslem nebo sádlem, vytře nebo též včelím voskem. — Nyní odměříme neb odvážíme předepsané množství másla a rozetřeme je jemně v hliněné misce. Pak při dáme k tomu cukr, a sice přimícháme jej po částkách až jest směs pěnivá.

Na to odměříme mléko, pak mouku a prosejeme ji s práškem, jenž nahrazuje kvasnice. Pak při dáváme střídavě po troškách mléka a po troškách mouky, až jest vše dobře promícháno a těsto lak řídké, že teče se lžíce.

Potom rozšleháme předepsané množství vajec a sice důkladně. Mnohé kuchařky rozšlehají bílek zvlášť a žloutek také zvlášť, což do dává pak pečivu ještě větší kyprosti a může trochu bílku ponecháno býti k potření buchet. Poněvadž z některé mouky pečiva nabude více než z mouky jiné, musíme přidali něco více mléka nebo vzíti něco méně mouky než co recept předpisuje.

Vejce přidáme teprve ku konci, když všecka mouka a všecko mléko jsou rozmíchány, a rozmícháme znovu všecko důkladné, čím déle, tím lépe; pak teprve přidáme koření nebo kořenitý výtažek. Mají-li do těsta přijití hrozinky nebo sultánky, přimícháme je též teprve na konec, musíme je ale dříve důkladné posypati moukou, sice by všecky sklesly ke spodu pečiva.

Nyní nalejeme těsto do pánví do polovice jich výšky. Pak zkusíme pec ještě jednou a dáme pekáče do ní. Obyčejná bábovka má býti za hodinu upečena. Prvních deset minut nesmíme pec nebo pečeme-li v troubě, tuto odhrazovati, abychom se podívali. Též musíme dávati pozor, aby nějakým otřesem buchta neopadla. Kdybychom pozorovali, že buchta příliš rychle červená, přikryjeme ji hnědým papírem.

Při mírném ohni má buchta teprve červenati, když se úplně zvedla ; červená-li dříve, tu pukne. To stává se i tenkrát, když obsahovalo těsto příliš mnoho mouky. Vyhlíží-li buchta jako by byla dosti vypečená, zkusíme ji čistou třískou, kterou do ní na nej vyšším místě vrazíme. Nelne-li těsto ke třísce, můžeme buchtu opatrně vyklopili. Když máme buchtu v troubě, nesmíme nic jiného s ní současně péci.

Teprve když buchta úplně vychladne, můžeme ji do spižírny zavřití nebo dáti do krabice.

Každá hospodyňka může si svůj vlastní prášek do těsta připraviti a sice za čtvrtinu ceny, než za jakou se obyčejně méně cenný nebo do konce zdraví škodlivý prášek prodává.

Nechť koupí si v lékárně neb u materialisty 300 g dvojuhličitanu sodnatého (kyselé sody) a 225 g prášku kyseliny vinné a obé nechť dobře smíchá s 1 ½ l mouky, několikráte dobře skrze síto proseje a může pak tento úplně spolehlivý prášek v krabici nebo ve sklenici s dobrou zátkou na suchém a tmavém místě přechovávati.


Původní zdroj historického článku:
Česká hospodyně 1900, autor neuveden.


témata článku:
datum digitalizace historického článku a zveřejnění na internetu:
8. listopadu 2019


Diskuze k článku „Historický recept na dokonalé české kynuté buchty, podle kterého je zvládne připravit každý“



 

Líbí se Vám naše původní historické články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!




Všechny historické články jsou 100% reálné! Zveřejňujeme je tak, jak byly napsány v době původního vydání.
V historických článcích nejsou prováděny žádné jazykové úpravy podle dnešního pravopisu.

Námi vydávané historické texty, fotografie a obrázky pocházejí z právně volných zdrojů.

Upozorňujeme, že na naši digitalizaci historických zdrojů a kolorování fotografií se již autorská ochrana vztahuje!
Pokud od nás chcete nějaký obsah přebírat, tak nás prosím nejdříve kontaktujte pro domluvení podmínek. Děkujeme za pochopení.

© 2011 - 2024 Bejvávalo.cz
ISSN 2570-690X

Magazín Bejvávalo.cz je již od počátů svého fungování v roce 2011 provozován
na originálním redakčním systému z dílny Perpetum web design.