Vytápění obydlí
Vytápění obydlí je prastarý zvyk a je známo, že Římané měli již i jakýsi druh ústředního topení.
Vytápění po našem způsobu umožněno však teprve správnou stavbou komínů k odváděni kouře: krb s počátku středověku je tedy zároveň počátkem nynějších kamen kachlových. V těch bylo topeno zprvu výhradně dřívím, kdežto v železných se topilo záhy také uhlím, zavedeným nejdříve ve Francii a v Anglii.
Uhlí, nyní obecné topivo, objeveno bylo roku 1197 náhodou v Lutychu v Belgii jakýmsi kovářem, jenž, maje nouzi o dříví, použil nalezené černé tvrdé hmoty, která rozpálena vydávala hojný žár; bylo to kamenné uhlí, na které tam od té doby pak bylo dolováno, ač odpor proti němu trval ještě velmi dlouho a úplně pominul teprve následkem stoupajících cen dříví.
Velkým pokrokem v topení bylo zavedení stáložárných kamen, ve kterých se dokonalou regulací spaluje topivo úplně a vydává tepla co nejvíce.
Důležitou vymožeností je též topení ústřední, prováděné bud parou nebo teplou vodou; prvý způsob je obvyklejší, avšak méně zdravý, jelikož se jím vzduch příliš vysušuje, čemuž nikterak neodpomáhá miska vody, která se staví na kamna, aby se odpařovala.
témata článku:
Diskuze k článku „Historie vytápění budov: Na začátku topení uhlím byla šťastná náhoda“