Kobylky potravinou v pravěku.
Každé zlo, říkává se, má i své dobro. Tak také roje kobylek v pravěku již zhoubností svou známé, vítány bývaly jako živina s nebes seslaná.
Mojžíš dovoloval požívati čtyř druhů kobylek, počítaje je mezi ptáky, kteří sice měli více jak dvě nohy, a proto jinak z požívání byly vyloučeny. Nebyl to ale Mojžíš sám, který kobylky mezi ptáky počítal; bylo tomu tak také od Aristotela až do 16. století z důvodu, že většina druhů má křídla a létá, tudíž mezi ptáky patří.
Že kobylky již od pradávna orientálcům a různým africkým kmenům za potravu sloužily, patrno z bible i na jiném místě, kde se uvádí, že sv. Jan Křtitel živil se na poušti kobylkami a medem.
Na prastarých egyptských vyobrazeních vidíme, že kobylky co lahůdka na tabulích Faraonů se předkládaly upevněné na hůlkách, podobně jako u nás první třešně se prodávají. V Aethiopii dělali z roztlučených kobylek se solí jakýsi druh koláčů, které sušili a uschovávali. I v Sahaře, střední Africe, ba až po Kapsko rozšířeno jest požívání kobylek, a Hottentoti vítají každý roj kobylek, větrem k nim přihnaný, jako dar nebes, který jim po delší čas dobré živobytí zaručuje.
— Již Mojžíš dobře rozeznával, že mají kobylky mimo 4 nožek k běhání ještě 2 silné zadní skákavé. Byly to tedy Acridic — naším koníkům zeleným podobné, nikoliv hrabavé neb dravé druhy. Nejhojnější byly asi kobylky stěhovavé (Oedipoda migratoria), které do dnes ohromnými hejny se vyznačuji; starý zákon uvádí je pod jmenem »Arbe«.
Druhý druh, »Hagab« zvaný, je v Palestýně a Arabii na skalnatých a písečných místech přicházející Acridium peregrinum.
Třetí pak v talmudu jako zvláště velká kobylka uvedený druh »Hargol« — Araby »otec cvrčků« zvaný — je cvrček sloní neb mramorovaný (Panphagus marmoratns), který jest v zemích kol Středozemního moře hojně rozšířen. Jest to největší evropský druh a pro svou velikost a hojnost byl vždy Arabům velice vítán.
Čtvrtý druh biblický bude nepochybně Gryllus numidicus, který v Egyptě, Sudanu a také v Arabii přichází a tam taktéž za potravu slouží. Jako zvláštnost možno uvésti, že r. 1693, kdy hejna kobylek do Německa zahnána byla, známý orientalista H. Ludolf, který na svých cestách po východě kobylky jako lahůdku poznal, ve Frankobrodě tyto dle svého způsobu upraviti dal a na hostinu slavný magistrát sobě dovolil pozvati, ale jak kobylky pánům chutnaly, o tom se kronika dále nezmiňuje.
témata článku:
Diskuze k článku „Hmyz jako jídlo pro lidi? Ale jistě, na kobylkách si pochutnával už Mojžíš a mnozí další!“