Jak zhubnout? Naučte se jíst pomalu a málo!

Jak lze naučiti se jisti málo a zvolna.

Třeba změniti svůj způsob žití. Zdálo by se, že to jest tak snadné: stačí jen přesvědčiti sebe o tom.

Ve skutečnosti se ukazuje, že jest velmi obtížno odloučiti se od špatného návyku. Uznává-li nemocný katarhem žaludku, že ji rychle a nepravidelně, a chce-li se polepšiti, jeho vůle samotna k tomu nestačí.

Na počátku oběda má na sebe pozor, ale potom zase upadá do starých kolejí. Rozumí se, že možno si pomoci návykem jisti kaši „püré“ (bramborové „püré) a sekané maso. Avšak nutno ještě vyvolati vylučováni sliny a za tím účelem nutno zvolna žvýkati a držeti v ústech i mléko, bouillon a víno.

Někdy chce se pomoci vylučování sliny tím, že po požití (přijeti) potravy žvýkají kuličky gumy. To zvláště jest rozšířeno u Američanů, avšak takové žvýkání jest pouze paliativ — slina vylučuje se příliš pozdě, směšuje se v žaludku se šťávami a ztrácí svůj prvopočátečný účinek.

Možno raditi k rozřezání masa a chleba na malinké kousíčky, jako se to dělá pro malinké děti — tehda bezděky musí se jisti zvolna. Nebo možno předepsati nějaký specialní pořádek: lze podávati jídla méně chutná — a nemocný přestane se na ně vrhati s chvatem.

Avšak všecky tyto způsoby, obmezujíce nad míru jídla, mají s hlediska fysiologů veliký nedostatek: nemocný nedoznává uspokojení, pojídaje potravu. Avšak k pravidelnému zažíváni, jak bylo výše řečeno, jest nezbytno, aby jídlo bylo příjemné.

Tudíž nemocný žaludkem má míti prostou, ale chutnou stravu. Jestliže se mu líbí strava, jestliže přivolí k tomu, aby jednotlivá jidla následovala ne příliš rychle jedno za druhým a jestliže u stolu současně vede se živý hovor, — tu bývalý žrout má všecky čáky obrátiti se v labužníka.

Avšak jestliže všecky tyto prostředky nepomohou, zbývá ještě jeden prostředek, na nějž rovněž Fletscher ukázal. Když polykají — praví Fletscher — kousek jídla obsahující nesežvykané čističky, uvíznou tyto (nesežvykané částičky) v hrdle, kdežto řídká hmota vniká do jícnu; třeba ještě jednoho namáhání, aby se polkly uvízlé částičky.

Vezměte na př. kousek ovocného dortu, rozžvýkejte a polkněte jej: těsto přetvořené slinou v řídkou kaši ihned prochází jicnem (požerací trubici) do žaludku, ale slupka a ovocná jadérka na okamžik se zadržují.

Stačí neveliké namáhání, aby se vrátila tato částice do úst a žvýkala, dokud v ústech nezmizí jejich chuť. Splniti tento způsob jest daleko snadnější, nežli držeti dlouho potravu v ústech.

Hle, k jakým prostředkům třeba se uchylovati, aby se sprostilo špatného návyku. Nic se nepořídí: pevná vůle samotná nestačí, jestliže rozvaha nepřichází na pomoc.