Kde v Americe najdete Český národní hřbitov a čím se odlišuje od jiných amerických hřbitovů

rubrika: historické články / architektura a stavebnictví, původně vyšlo: Světozor 1905, autor neuveden.
Do Ameriky v dobách Rakousko-Uherska emigrovaly statisíce Čechů. Najdete tu české čtvrti, české restaurace a v jednom velkém americkém městě také ryze český hřbitov pro lidi bez vyznání. Více vám o něm prozradí historický článek z roku 1905.
Následující text pochází z roku 1905

Hřbitov Čechů chicagských.

Počet Čechů ve Spoj. státech Severoamerických těžko je pevně stanoviti; možno je však směle páčiti i s Čechy již v Unii rozenými na 800.000 duší.

Největším „českým městem" v Unii, českou metropolí jest Chicago, kde žije jich na 65—75.000 duší, asi o 15—25.000 více, než obyčejně vykazuje census, počítající mnohé Čechy za „Rakušany" a Němce.

Tam domohli se značného, ba vynikajícího blahobytu ; zabývají se hlavně obchodem, živností hostinskou (tak zv. saloony) a různými odvětvími průmyslu ; čerstvě přibyli vystěhovalci (zelení, greenhorni) nacházejí výživu v obrovských jatkách chicagských, největších na světě.

Hlavní skupiny, české „osady", kde Čechové bydlí hromadně, jsou na západní straně města při jižním; rameni řeky. Zde nachází se i největší česká osada, Plzeň, kde sídlí nejméně polovice všech Čechů chicagských, kde vedle českých kostelů jest českoanglická svobodná škola, obecná to škola krajanů svobodomyslných, a kde jsou i největší české obchody.

Za městem na severozápadu, v Irving-Parku, jsou oba české hřbitovy, českopolsko-katolický a nádherný svobodomyslný. Neboť Čechové chicagští, jako vůbec američtí, jak za živa, tak i po smrti příkře se od sebe dělí stanoviskem náboženským — jsouce buď přímými katolíky, nebo svobodomyslnými, t. j. bez vyznání, žádné církvi nepříslušícími, „osvojenci".

Strany ty, výborně sorganisované a neustále duševně i hmotně se vyvíjející, ve společenských, ba i obchodních stycích velmi příkře proti sobě stojí ; obě mají množství listů, jichž redaktoři (vedle kněží u katolíků) jsou hlavou obou stran.

Zakladatelem strany svobodomyslných jest známý básník a spisovatel František (Ladimír) Klácel, původně mnich řádu augustiniánského v Brně, potom žurnalista a professor, jenž pro své svobodomyslné smýšlení od církve i vlády pronásledován, r. 1869 do Ameriky se uchýlil, zde několik řádů svobodomyslných zařídil a r. 1881 zemřev, na hřbitově svobodomyslných v Chicagu odpočívá.

Vedle pomníku Klácelova zřízen na hřbitově pomník prvních Čechů chicagských a pomník českým bojovníkům, kteří položili životy své za novou svou vlast ve veliké válce severních států proti jižním r. 1861 až 1865.


Původní zdroj historického článku:
Světozor 1905, autor neuveden.


témata článku:
datum digitalizace historického článku a zveřejnění na internetu:
1. listopadu 2018


Diskuze k článku „Kde v Americe najdete Český národní hřbitov a čím se odlišuje od jiných amerických hřbitovů“



 

Líbí se Vám naše původní historické články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!


Nákupem na Hapík.cz
podpoříte chod našeho serveru




Všechny historické články jsou 100% reálné! Zveřejňujeme je tak, jak byly napsány v době původního vydání.
V historických článcích nejsou prováděny žádné jazykové úpravy podle dnešního pravopisu.

Námi vydávané historické texty, fotografie a obrázky pocházejí z právně volných zdrojů.

Upozorňujeme, že na naši digitalizaci historických zdrojů a kolorování fotografií se již autorská ochrana vztahuje!
Pokud od nás chcete nějaký obsah přebírat, tak nás prosím nejdříve kontaktujte pro domluvení podmínek. Děkujeme za pochopení.

© 2011 - 2025 Bejvávalo.cz
ISSN 2570-690X

Magazín Bejvávalo.cz je již od počátů svého fungování v roce 2011 provozován
na originálním redakčním systému z dílny Perpetum web design.