Jak zahyne země?
Aby se přispělo k rozřešeni této otázky, obrátil se »Pearsons Magazine« na několik vědátorů.
Jeden z nich, sir Oliver Lodge, prohlašuje krátce, že to neví. Lord Avebury odkazuje tazatele na astronomy a ačkoliv k nim sám nenáleží, přece soudí, že země spadne do slunce.
Prof. E. J. Garwood pokládá za možnou velkou potopu a dovozuje: Utváření zemského povrchu záleží na dvojí síle, předně na zemětřesení, které zemi rychle nebo pomalu zvedá, kromě toho pak se povrch zemský stále drobí.
Jak známo, země postupně chladne. Až bude ochladlá a ztuhlá kůra zemská tak tlustá, že skrze ni nepronikne žádná voda, přestane tvoření hor i zemětřesení. Naproti tomu bude se stálým drobením povrch zemský vždy více přibližovati hladině mořské, až konečně klesne asi 30 metrů pod vodu.
Velmi zajímavá jest theorie proslulého fysika sira Williama Ramsaye. Nehledá příčinu záhuby v přírodním zjevu, nýbrž obává se, že lidé konečně následkem přelidnění vyhladoví.
Proslulý astronom sir William Huggins zastává názor, že země může zahynouti jak přílišným horkem, tak i přílišnou zimou. Zvláště pravděpodobnou zdá se mu srážka našeho slunce s některým jiným tělesem nebeským.
témata článku:
Diskuze k článku „Konec světa v představách dávných vědců“