Malinové recepty našich prababiček: domácí kompot, šťáva, marmeláda nebo malinový ocet

Maliny.
Zdroj: archiv Bejvávalo.cz, původní autor neznámý.

Malinový kompot.

Očistěné velké zahradní maliny narovnají se do sklenic a zalijí vychladlým, na nitku svařeným cukrem. Sklenice pováží se měchuřinou a vaří 15 minut v páře. Na půl kg cukru počítá se půl litru vody a přihlíží se, aby maliny byly vždy cukrem zatopiny.

Jiná příprava malinového kompotu.

Na 1 kg ovoce počítá se 1 kg cukru a půl litru vody. Cukr svaří se s vodou na velkou bublinu (o tom již několikrát v předešlých částech této knihy bylo pověděno)). Při vaření se pěna dřevěnou lžící sbírá. Velké zahradní nepomačkané maliny naházejí se do cukru a ponechají asi třikrát varem přejíti. I s cukrem nalejí se na hlubokou mísu, přikryjí mušelínem a ponechají přes noc státi.

Druhého dne vyberou se na žíněné sítko, aby odkapaly. Cukr vaří se znovu do husta a vychladlý na maliny se nalije. Maliny se plní do sklenic a pováží měchuřinou neb pergamenovým, v teplé vodě máčeným papírem. Na povrch zavařeniny dává se kousek v rumu smočeného papíru.

Malinová šťáva.

Do 1 kg na malou perlu svařeného cukru vhodí se 1 kg zralých šťavnatých malin a vaří se v něm asi 5 minut. Pak se odstaví a ponechají na teplém místě státi přes noc, načež se vylisují, procedí a ukládají do láhví.

Malinová šťáva.

Rozmačkají se na kamenné míse zralé lesní maliny a uložejí do sklepa. Druhého dne se promačkají do kamenného hrnku a promísí se stejným množstvím utlučeného cukru (dle váhy). Šťáva ponechá se v kuchyni kvasiti 2 dny.

Potom se pěna dřevěnou lžící sebéře a šťáva i s cukrem vaří při prudkém ohni asi 5 minut, při čemž se pěna dřevěnou lžící sbírá. (Delším vařením pozbývá jemné chuti a krásné barvy.) Vychladlá nalévá se do menších lahviček, jež se zazátkují a přelijí pečetním voskem.

Jiný způsob přípravy malinové šťávy.

Rozmačkané, zralé maliny ponechají se 6 dnů ve studené místnosti kysati. Potom se mušelínem procedí. Na 1 kg šťávy používá se 1 kg 15 dkg hruběji tlučeného cukru a ¼ litru svařeného vinného octa. To ponechá se asi hodinu státi mimo plotnu, až se cukr úplně rozpustí, načež se vaří prudce na plotně asi 10 minut.

Při vařeni sbírá se pěna. Nepění-li se šťáva více, odstaví se, slije do menších lahviček, které se upraví tak, jako v předešlém předpisu. Tímto způsobem lze připraviti i šťávu z jahod, borůvek neb ostružin.

Malinová šťáva jiným způsobem.

Na porcelánové misce rozmačkané maliny ponechají se 9 dní ve studenu státi. Pak se vylisují a společně se stejným množstvím cukru asi hodinu třou ve studenu k jedné straně. Šťáva sleje se do velké láhve a postaví za okno na výsluní.

Pěna z ni vystupující se sbírá tak dlouho, až se úplně zčistí. Potom se šťáva stáhne do lahví a zazátkuje. Má aromatickou vůni, krásnou barvu a jemnou chuť.

Malinová marmeláda.

Na 1 kg protlačené malinové kaše počítá se ¾ kg tlučeného cukru, svařeného s trochou vody na velkou bublinu. Malinová kaše se pak dá do cukru a prudčeji vaří asi 10 minut. Vlahá se dává do sklenic a vychladla-li, pováže se měchuřinou, neb pergamenovým papírem a tenkým drátkem k hrdlu přitáhne.

Marmeláda má krásnou barvu a jemnou chuť. Během doby rosolovatí. Je výtečná pro torty a cukrovinky.

Malinový rosol bez vařeni.

K jedné straně kamenné misky tře se stejné množství malinové šťávy a cukru (dle váhy) nepřetržitě 2 hodiny. Potom se dává do sklenic, na povrchu opatří kolečkem z pergamenového papíru, v rumu smočeným, a láhve se ještě pergamenovým papírem pováží. Rosol tento hodí se výborně k ozdobám tortů a cukrovinek. Lze z něho vykrajovali různá kvítka.

Malinová huspenina (gelée).

Stejné množství procezené šťávy se tře se stejným množstvím cukru k jedné straně asi hodinu. Potom připojí se na 30 dkg šťávy a 30 dkg cukru, 2 tabulky v troše teplé vodě rozpuštěné růžové gelatiny a tře se ještě ¼ hodiny. Hotová huspenina se sleje tence na mělkou mísu a druhý den, kdy již patřičně ztuhla, vykrajuji se z ní různá kvítka neb ozdoby na torty i cukrovinky.

Také možno z toho tvarovali i celé růže. K tomu účeli se gelée naloží do hlubší nádoby a pomocí malé lžičky ve vařící vodě smáčené vykrajují se jednotlivé lupínky, skládají v růži a doplní zelenými lístky z angeliky. Růže tyto mají krásnou, průhlednou karmínovou barvu a jsou výborné chuti. Touto huspeninou polévá se i povrch tortů nebo cukrovinek. Dají-li se do studené místnosti, nahradí polevu.

Malinový likér.

Do větší láhve narovnají se půlky malin, nasype 60 dkg tlučeného cukru, vleje menší láhev dobrého rumu, přidá 6 hřebíčkových květů, na čež se láhev zazátkuje a ponechá na výsluní asi měsíc, procedí a v meších lahvičkách uchová. Používá se při přípravě cukrovinek, zákusků, aneb přidává se do polev na torty a cukroví. Také po kávě samotný se podávati může.

Malinový ocet.

Pecičky z malin naházejí se do vinného octa a šatem přikryté ponechají na výsluní asi týden státi. Občas se tím zamíchá. Procezený ocet uschová se v menších láhvích. Hodí se výtečně na pikantní omáčky, na zvěřinu, ryby atd.