Moskva po bolševické revoluci? Kdysi živé město se změnilo k nepoznání

Ruský Kreml.
Zdroj: archiv Bejvávalo.cz, původní autor neznámý.

Bolševické Rusko.

O dnešní Moskvě podává slečna Isabella Carlierová v pařížském Journalu smutný obraz: Kdo toto město neviděl čtyři leta, vzkřikne úžasem; již nádraží budí dojem, jak by se vstoupilo na poušť.

Pusté a vymřelé jest nádraží, před kterým se kdysi hemžilo sta a sta vozů, kočárů a jiných dopravních prostředků, a potká-li se někdy drožka, bude žádati kočí za desetiminutovou projížďku jistě tři tisíce rublů. Z pětadvaceti tramvajových linii zbyly pouze dvě.

Vladimir Iljič Lenin.
Historický obrázek kolorovaný serverem Bejvávalo.cz, původní autor neznámý.

Blízké nádraží nabízí se tekutina, které se říká mléko, pak zde sedí hoši, prodávající bonbony, kousky cukru, cigarety, všechno za fantastické ceny. Velké bazary jsou vesměs uzavřeny.

Zato celé město jest jak jediný velký výroční trh. Na každém rohu prodávají se okurky, jablka, nasolené ryby, zvané vobla, které jsou velmi tuhé. Bývalý měšťák, šlechtic odprodává poslední kusy svého domácího nářadí.

Mnoho moskevských domů, jež byly stavěny ze dřeva, byly strženy na palivo. U obchodů, které jsou znamenány černým číslem na bílém štítu, zastavují se lidé, aby v hodinách kdy zboží dojde, mohli si na průkaz legitimace koupili pár bot, několik metrů látky a jiné věci.

Poněvadž jest nouze o papír, vychází též málo novin. Noviny nalepují se na návěštích a před nimi se kupí obecenstvo; neuslyšíte hlasité slovo, nikdo ani brvou nepohne! Vždyť je všechno možné.

V celé Moskvě panuje strach a zase strach. Sedláci za peníze ničeho nechtějí prodati a hlad všude pro tuto zimu straší.