Slovo o kuchyni dělnické.
Otázka správné výživy stavu dělnického, dosud málo nebo zhola nepovšimnutá, jest pro rolníka tím důležitější, že téměř celá jeho činnost závisí na zdravém lidu dělném a jeho dorostu.
Mladé ženy hospodářů nebo ze stavu měšťanského mají na počátku obyčejně buď nějakou v kuchařství obeznalejší služebnou ku své pomoci, nebo hledí své kusé vědomosti po této stránce doplniti nahlížením v dobré knihy kuchařské, kdež to mladá dělnice přináší s sebou do nové domácnosti po vdavkách jen velice nepatrné vědomosti v pořizování pokrmů, kterým jí její matka, často velmi nedostatečně naučila, aniž jí kyne odněkud potřebná pomoc při těchto výkonech.
Její celé umění obmezuje se obyčejně na schopnosti uvařiti kávu, brambory, hrách, čočku, polévky chlebovou, kru-pičnou, oukrop a zelovku.
To jsou obyčejné po celý týden se střídající pokrmy, které často dělnice jen v pochybné hodnotě dovede vyrobiti a jež jen v neděli poněkud lepšímu soustu (knedlík) ustoupí.
Za takových okolnosti není ovšem divu, když unavený dělník sáhne raději k pálence, která pak v jeho domácnosti jest nejdůležitější živinou a k niž často i nedospělí členové jeho rodiny jako ku zvláštní pochoutce sáhnou.
A zajisté málo která hospodyňka (rolnice nebo statkářka) vezme si tu práci, aby mladé dělnici v této příčině byla svou radou na ruku anebo jí snad docela v oboru umění kuchařského poučovala. Pro zámožnější třídy rolnické máme nyní již výborné školy hospodyňské.
Na vesnicích učí ve školách industriální učitelky plésti, šiti a spravovati, ba i skoro zbytečnému háčkování a vyšívání se učí, ale jak by prostá dělnická dívka se naučila přistrojiti laciný a chutný oběd, o to věru se dosud nikdo nestará.
A přec závisí valná část blahobytu a spokojenosti nejen dělného lidu, nýbrž i nepřímo chlebodárce od šťastného řešení otázky správného stravování bez spolupůsobení záhubného alkoholu, uvážíme-li, že po většině mrzutosti s dělnictvem zakládají se téměř bezvýminečně na požívání alkoholu.
Aby se alespoň s části těmto nedostatkům odpomohlo, mám za to, že by nejlépe bylo, aby zkušené hospodyňky, stavu rolnického různé vyzkoušené předpisy o levných a chutných pokrmech, jež svému dělnému lidu upravují z obyčejných potravin, v „České Hospodyni“ uveřejňovaly, jež by pak mohly býti sebrány a v laciných vydáních, nákladem hospodářských družstev pořízených, mladým ženám — dělnicím zdarma býti rozdávány. My pak bychom se postarali o uspořádání a vyzkoušení podávaných předpisů, aby spis naprosté spolehlivosti nabyl.
Nížepsaná pisatelka těchto řádků nabízí se příspěvky do „Dělnické kuchyně“ přijímati, upravovati a doplňovati, a mohou přímo na její adressu do Chrudimi býti zasýlány.
poznámka redakce Bejvávalo.cz
Pokud vás zarazila hrubka v posledním slově, tak nejde o náš překlep. Slovo zasýlány je s tvrdým ý psáno už v původním článku z roku 1904 a proto to stejně uvádíme i my :-)
témata článku:
Diskuze k článku „Nový problém: vaření v chudých dělnických rodinách“