Předpovídání počasí pozorováním přírody aneb dávná meteorologie

Déšť.
Historický obrázek kolorovaný serverem Bejvávalo.cz, původní autor neznámý.

Pravidla povětrnosti.

Neunavný lidský duch hleděl ode dávna na základě mnohaletých pozorování uhádnouti budoucí počasí. Samozřejmě jest prorokování povětrnosti pro hospodáře velikého významu.

Způsob či vlastně zjevy, na základě jichž se počasí může předvídati, jsou různé. Mnohé způsoby předpovídání jsou spojeny s pověrou, ale hrají vzdor tomu velkou úlohu. Ještě méně spolehlivé jest předpovídání na základě stoletého kalendáře.

Oproti tomu má jistě oprávněnost ona předpověď, jež opírá se o výzkumy v oboru vědy o povětrnosti neb o pozorování. Tyto způsoby chceme krátce zde vylíčiti.

Jako nejhlavnější zásada platí, že jižní, jihozápadní a západní větry obyčejně deště přinášejí. Severovýchodní a východní větry provázeny jsou počasím suchým.

Větry se pravidelně střídají a sice tak, že po větru severním přichází vítr severovýchodní, pak jihovýchodní a jižní, jihozápadní a západní. Přeskakuje-li vítr ze západu na severozápad, jest trvalé deštivé počasí k očekávání. Ustává-li vítr na delší dobu, dá se brzká změna počasí očekávati. Jak známo, přichází v letě prudký dešť a bouře, když se vítr náhle utiší.

Když se severní vítr klidně bez bouře na severovýchod otočí, při čemž po několik dní zůstává bez deště, pak vítr na východ a jih přejde a odtud rychle zpět poskočí, dá se dlouhé sucho očekávati. Dále jest osvědčenou zkušeností, že dá se dešť očekávati, když za bezvětří v letě se pichlavé slunce brzy po dešti objeví. Dále dostaví se dešť, když jest nebe velice jašné, ale silné ranní červánky se objeví.

Silná rosa věstí pěkné počasí, jakož i bělošedé, nanejvýš jen velice slabě začervenalé ranní nebe. Prší-li ráno od 4 do 9 hodin, dá se ještě dopoledne slunce očekávati. Dostaví-li se ale dešť ze zakaleného celého nebe odpoledne neb k večeru, může se na to spoléhati, že bude i druhý den deštivo.

Je-li nebe celé zamračeno a honí-li se po něm rozervané tmavé chmury, jest trvale deštivé počasí v zápětí. Taktéž dá se deštivé počasí očekávati, je-li obloha při západu slunce na jihozápadě zarudlá. Za to jasný jih při západu slunce věští pěkné počasí druhého dne.

Silné červánky na západě předpovídají jistě větry nebo bouři. Tvoří-li se na vrchách mlhovité mraky (hory dostávají čepice), očekávejme brzký dešť, když delší dobu potrvají, zvětšují se a klesají dolů; za to ale dostaví se pěkné počasí, vystupují-li čepice do výšky a tam se rozpadávají.

Je-li slunce při svém západu bledé a pluje-li v běloskvoucím svitu, z něhož jen málo vyniká, tu přijde jistě velmi zlé počasí. Rovněž větrem po obloze všemi směry honěné mraky věstí bouřlivé dny. Tlakoměr věstí povětrnost takto: Vzestup rtuťového sloupce přes normální stav 760 mm. značí pěkné počasí, zvláště když rtuť stoupá po několik dní zvolna a neustále.

Vystoupne-li tlakoměr rychle, dá se sice slunečno očekávati, ale brzo na to přijde dešť. Klesne-li tlakoměr, jest dešť nedaleko. Klesne-li velmi rychle a velice nízko, možno bouři očekávati.