Jubileum kávy.
V tomto roce jest tomu právě čtvrt tisíce let, co kávu byla převezena do Evropy. V roce 1624 zřídil jeden Armén jménem Pascal v Marseillu první kavárnu.
Mokka, které podával svým hostům, nebylo sice první, které bylo požíváno v Evropě — již před tím užíváno kávového odvaru v Londýně jako léčivého prostředku — ale o obecném pití kávy jako pochutiny může se mluvili teprve od doby prvního kavárníka Pascala.
Pascal měl se svým podnikem úspěch a již po roce přestěhoval svoji kavárnu do Paříže. Sedmnáct let byl bez konkurence, pak vyrojilo se kaváren, jako dnes kin. V posledním desítiletí sedmnáctého století měla již Paříž přes dvě stě kaváren.
Z Paříže rozšířily se kavárny nejdříve v Rakousku. Vídeň měla již v roce 1684 své první pražírny kávy. Pak rozšířilo se požívání kávy v Německu. První německá kavárna byla zřízena 1686 v Řezně, pak 1687 v Norimberku.
Požívání kávy našlo však také mnoho odpůrců. Již v roce 1738 byla káva vedle čaje a modrého pondělka označena jako svůdkyně lidstva. Autor brožurky proti požívání kávy označil tento arabský nápoj jako příčinu politických pletich »obyčejných« lidí, kteří při kávě mají mnoho rozumu a tím zasahují do státních věcí.
V některých zemích bylo požívání kávy zakázáno. V Německu platily se z kávy vysoké daně. Měšťanům, sedlákům, řemeslníkům a sloužícím byla káva zakázána pod pokutou šesti mariánských grošů.
Ale přes všechny zákazy nepodařilo se omezili vaření tohoto nápoje. Ještě v r. 1817 byla káva v některých německých krajinách úplně neznáma, později se však stala černá tekutina kouzelné Arabie pravou lidovou pochutinou a s mlékem i poživatinou, až teprve ve světové válce, kdy nastalo nesmírné zdražení zrnkové kávy, přestala být pražena a mleta a lidé zvykali bud na jiné nápoje, hlavně čaj, nebo spokojili se lacinou náhražkou.
témata článku:
Diskuze k článku „První kavárna v Evropě a dlouhá cesta k dnešní oblíbenosti kávy“