Rady dávných fotografů: jak fotografovat podzim

rubrika: historické články / fotografie, film, rozhlas a televize, původně vyšlo: Lidové noviny - 1939, autor B. Jurda.
Podzim díky svému specifickému světlu, barvám přírody a celkové atmosféře fotografové odjakživa milují. Přesto ale podzimní fotografie přináší i řadu problémů. Článek z roku 1939 vám poradí, jak si s nimi co nejlépe poradit a pořídit v tomto období dokonalé snímky.
Následující text pochází z roku 1939

Amaterův podzim

Deštivé a mlhavé přírodní nálady podzimu působí sice na pozorovatele mnohem jemněji a mírněji, než mnohé jiné, fotograficky často zachycované přírodní nálady, jako divá bouře nebo vichřice, přesto však vnímavému amatérovi poskytují bohatství námětů.

Všechny typické znaky reprodukované nálady musí však být na hotovém díle podány dokonale věrně a zřetelně a to čistě fotograficky.

Umělým zákrokem nebo nedopatřením získaný závojovaný nebo přeexponovaný obraz opatřený titulem Mlhy nad řekou. Deštivý soumrak a podobně, vždy prozradí na autora, že udělal z nouze ctnost.

Při snímcích mlhy je vždy vhodnější materiál k barvám méně citlivý. Sluší tedy dát přednost emulsi ortochromatické před panchromatickou. Vrstva panchromatická je citlivá na barvu červenou. Červené paprsky mlhu pronikají. Užívá se přece panchromatických filmů ve spojeni s červenými filtry k fotografování skrze mlhu.

Tedy čím méně bude emulse citlivá k barvě červené a oranžové, tím zřetelněji bude mlha na fotografii podána. Užít žlutého filtru by bylo z téhož důvodu chybné. Nejzřetelněji by nám mlžnou náladu reprodukoval materiál extrarapidní, citlivý převážné pro paprsky modré, jaký se vyráběl v začátcích fotografie.

Poněvadž takový dnes už sotva dostaneme, můžeme při těchto snímcích vyloučit barevnou citlivost emulse modravým filtrem. To však platí hlavně pro emulse panchromatické; emulse ortochromatické bez filtru nám obyčejně podali mlhavou náladu dosti zřetelně.

Bohatství námětů je takřka nevyčerpatelné. Hlavni objekt motivu musíme umístit do popředí obrazu, při čemž vystačíme s objektem sebeprostším. Dobře vvhoví osamělý strom, blátivá cesta kalužemi pokrytá, spadalé listí a podobně. Ve městě pak skupina chodců, žánrová scéna na trhu, světelné reklamy a osvětlené výklady v mlze, předmostí s úsekem řeky, v niž se zrcadli pouliční světla atd.

Podružné objekty motivu stávají se pod závojem mlhy tím nezřetelnější, čím více ustupují do pozadí. Tím dostává obraz hloubku a plastiku, kterou nám při slunných krajinách dodávají světla a stíny. Zachycení světelných zdrojů v obraze dodá obrazu potřebný vysoký akcent a zabráni ponurému a šedivému dojmu celku.

Tato okolnost nám ovšem posunuje většinu snímků do hodin přcdvečerních nebo ranních. Světelných kruhů v důsledku zachycení zdrojů světla v obraze se obávat nemusíme pro značnou absorbci světla mlhou a dokonalou isolárnost moderního materiálu.

Kolem světelných zdrojů se objeví záře světelné mlhy, ta ovšem není vadou, nýbrž vítaným zdůrazněním mlhavé nálady. S výhodou se snažíme využit reflexy na mokré dlažbě a asfaltu k zdokonaleni celé komposice.

Avšak ještě jeden zcela zvláštní druh snímků nám umožňuje mlha. Snímků, které bychom za jiných okolnosti vůbec nemohli provésti. Jsou to motivy, při kterých máme slunce přímo v záběru.

Takový námět se nám naskytne vždy po východu nebo před západem slunce; tedy když slunce stoji nízko a jeho paprsky procházejí velmi silnou vrstvou ovzduší. Při tom jsou pohlcovány do té míry, že se můžemě do slunce dívat bez jakéhokoliv oslnění.

Velmi nám také přichází vhod okolnost, že optickým skreslením nastalým v atmosféře, je sluneční kotouč zdánlivě větší. Při těchto snímcích potřebné prostředí nám dodá zajímavě utvářená skupina stromů, průhled lesem, několik chodců na blátivé cestě, v jejichž kalužích se zrcadlí zobrazené slunce.

Tyto objekty se nám ovšem zobrazí jako pouhé siluety, avšak polotóny dodá obrazu sama mlha, zároveň s tak silně vyjádřenou vzduchovou perspektivou, jak tomu není při žádném jiném druhu snímků.

Nastává-li při pohledu na slunce oslněni zraku, není možné ani slunce přímo fotografovat. Mlha je příliš řídká, sluneční kotouč záři příliš intensivně a negativ by byl závojován, případně znehodnocen vnitřními odrazy v objektivu.

Leží-li však tato slabá mlha jen nízko při zemi, jak tomu bývá hlavně v údolích a ve vyšších vrstvách atmosféry je při tom úplně jasno, jsou tím dány podmínky fotografovat sluneční paprsky, které se průchodem mlhou stanou viditelné.

Fotografujeme zase proti světlu, slunce máme přímo v obraze, ale musí být zakryto kmenem nebo větví stromu, nebo jiným objektem, kolem něhož se pak procházející paprsky zajímavě a často neuvěřitelně lámou. Příležitost k takovému snímku trvá však jen velmi krátce, je to právě několik minut, kdy se slunce ráno zvedá od obzoru.

Opozdíme-li se, vystoupí brzy poté mlha vlivem slunečního tepla do výše. Při těchto motivech se vždy setkáme s velmi silnými světelnými kontrasty a je proto nutno negativ neexponovat vydatně a vyvolávat jen pozvolnou, vyrovnávací vývojkou.


Původní zdroj historického článku:
Lidové noviny - 1939, autor B. Jurda.


témata článku:
datum digitalizace historického článku a zveřejnění na internetu:
22. září 2020


Diskuze k článku „Rady dávných fotografů: jak fotografovat podzim“



 

Líbí se Vám naše původní historické články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!




Všechny historické články jsou 100% reálné! Zveřejňujeme je tak, jak byly napsány v době původního vydání.
V historických článcích nejsou prováděny žádné jazykové úpravy podle dnešního pravopisu.

Námi vydávané historické texty, fotografie a obrázky pocházejí z právně volných zdrojů.

Upozorňujeme, že na naši digitalizaci historických zdrojů a kolorování fotografií se již autorská ochrana vztahuje!
Pokud od nás chcete nějaký obsah přebírat, tak nás prosím nejdříve kontaktujte pro domluvení podmínek. Děkujeme za pochopení.

© 2011 - 2024 Bejvávalo.cz
ISSN 2570-690X

Magazín Bejvávalo.cz je již od počátů svého fungování v roce 2011 provozován
na originálním redakčním systému z dílny Perpetum web design.