Rok 1899: Fonograf ve službách politiků i reklamy

Thomas Alva Edison a fonograf.
Historický obrázek kolorovaný serverem Bejvávalo.cz, původní autor neznámý.

Fonograf v úřadní službě.

Z Londýna se oznamuje: Fonograf přestává býti pouhou hračkou a stává se přístrojem ve službě vládní.

Lord advokát Graham Muray mluví všechny svoje úřadní dopisy a protokoly do fonografu, jenž jest postaven v jeho soukromém pokoji v budově sněmovny poslanců. Je-li schůze pro něho málo zajímava, jde ke svému fonografu a mluví do něho. Je-li odvolán k důležitému hlasování, přeruší se uprostřed řeči, načež vrátiv se, pokračuje prostě tam, kde přestal.

Jiným »fonografistou« jest lord Onslow; mluví doma do svého přístroje, válce donesou se pak do indického úřadu a mají zde platnost úřadních dokumentů. Spotřebuje neobyčejně mnoho válečků.

Rovněž užívá velký počet politiků a advokátů v Londýně fonografů. Příklad jejich účinkuje nakažlivě. Několik ministrů a členů parlamentu hodlá dáti v příštím zasedání postavit fonograf v zasedací síni parlamentu.

Ministerium války i admiralita kupují fonografy. Rovněž lze nalezti fonografy na většině válečných lodí, neznámo však k jakému vlastně účeli. Důstojníci pozemního vojska i loďstva kupují fonografy, ale bezpochyby užívají jich více k zábavě než ku práci.

V posledních čtrnácti dnech došly zakázky od anglických důstojníků z Ugandy, Ašantska a jiných vzdálených končin. Nebude dlouho trvat a každý Angličan bude míti doma fonograf. Bude moci tímto způsobem ukojiti každé svoje přání, ať by chtěl slyšeti píseň Pattiovy, velkou politickou řeč anebo nejnovější baletní hudbu.

Ostatně nebude muset ani za fonograf platit, neboť kamkoliv přijde, v krámě, v restauraci aneb na nádraží, všude nalezne fonograf, jenž mu ukrátí čas sladkými melodiemi, s nimiž bude důmyslně spojena reklama. Skončí-li píseň, vyzve jej aparát, aby zkusil čaj, vlásničky nebo whisky té které firmy anebo aby se myl nějakým novým znamenitým mýdlem.