Švédský způsob provádění zděných staveb v zimě.
Sděluje inženýr Tore Särnström v Norrköpingu (čti: Norčöpinku) ve Švédsku. (Překlad.)
Obyčejně přestane se stavěti když mrazy uhodí, poněvadž má se za to, že malta nemůže zdivo dobře spojití, ježto voda v ní mrzne. Tento obyčej jest velmi nemilým jak dělníkům, kterým otvírá mrtvou saisonu, tak i podnikatelům staveb, poněvadž práce se tím velmi zdržují.
Lze-li však vyhnouti se tomu? Ano, neboť v zemích severních, na př. ve Švédsku, kde by mrtvá saisona byla velmi dlouhá, poněvadž perioda tuhých mrazů dlouho tam trvá, podařilo se. přemoci tuto obtíž. Kdokoli zavítá v zimě do Stockholmu, uzří tam zedníky na stavbách každý den, i za mrazů velmi tuhých.
Před několika lety konaly se pokusy, aby se zjistilo, za které nejnižší teploty lze ještě zdíti, aby stavba byla dobrá; postavily se tři zdi: jedna při teplotě —5° C, druhá při —10° C a třetí při —15° C. Cihly a malta byly zcela obyčejné.
Staveb se nikdo nedotekl až v následujícím podzimku, kdy byly rozebrány. Shledalo se, že třetí zeď, vystavěná za mrazu dosti značného, byla ve špatném stavu, poněvadž malta nelnula k cihlám, kdežto druhé zdi byly úplně dobré.
Malta byla tvrdá a pevná, musila se z cihel odsekávati. Tím bylo dokázáno, že lze pokračovati ve stavbě, pokud teplota neklesne pod —10° C, což jest mráz již dosti značný, alespoň v našich krajinách.
Avšak přišlo se ještě na něco lepšího, tak že bylo lze zdíti i při teplotách mnohem nižších. Dosáhlo se toho ohříváním písku a vody, jichž se užilo k přípravě malty. Nežádá to komplikovaných přístrojů.
Vodu lze vařiti v kterékoli nádobě kovové o dostatečném obsahu na ohni jakémkoli. Pro písek užívá se obyčejně železného válce, který bývá částí starého kotlů nebo kamen, o délce 1,80 až 2,40 m a o průměru 0,45 až 0,60 m. Válec jest uzavřen na jedné straně buď plechovým dnem, anebo ještě jednodušeji jest zazděn cihlami; na horní straně válce, který jest uložen vodorovně na zemi, jest umístěn plechový komín o výšce 2,50 až 3 m a o průměru 0,12 m.
Jako paliva, jímž se vyhřívá tato improvisovaná pec, užívá se třísek tesařských, o něž při stavbě domu není nouze; chce-li se užiti uhlí nebo koku, musí se zříditi uvnitř válce rošt, který může býti ovšem zcela jednoduchý. Kolem do kola této peci nahromadí se písek ve vrstvě asi 0'60 m silné; když se byl řádně rozpálil, nahradí se novým.
Malta musí se připravovati v místnosti, kde teplota nikdy neklesne na nulu. Potřebná místnost se snadno sestrojí z hrubých prken v samém lešení stavebním. Cihly musí se klásti do malty pečlivě hned na pravé místo a jakmile byly položeny, nemá se již jimi hýbati. Staré malty nesmí se nikdy upotřebiti.
Cihly, jichž se užívá k zimním stavbám, jsou velmi pórovité; tvrdé cihly, lomový a tesaný kámen spojují se s maltou velmi špatně. Přes to lze však upotřebiti i tohoto materiálu, jestliže se dříve zahřeje. Za tím účelem uloží se cihly nebo tesaný kámen v dřevěné boudě, ve které jest rozdělán oheň z koku; také zakrývá se příslušná část zdiva boudou prkennou.
Dlužno poznamenati, že ve Stockholmu, díky popsanému způsobu, staví se po celý rok, i za mrazů velmi tuhých — nepracuje se snad jen několik dní v roce, kdežto dříve trvala mrtvá saisona 4 až 5 měsíců — a že však se dosud nepodařilo nalézti jednoduchý prostředek pro upotřebení cementu a sádry v zimě. Práce s těmito látkami musí se díti v uzavřené a dobře vytápěné místnosti.
témata článku:
Diskuze k článku „Rok 1904: Jak v zimě postavit cihlový dům? Švédové dokazují, že ani silný mráz nemusí stavbu zastavit!“