Rok 1904: Jak v zimě postavit cihlový dům? Švédové dokazují, že ani silný mráz nemusí stavbu zastavit!

Koně, táhnoucí naložené vozy sněhem.
Historický obrázek kolorovaný serverem Bejvávalo.cz, původní autor neznámý.

Švédský způsob provádění zděných staveb v zimě.

Sděluje inženýr Tore Särnström v Norrköpingu (čti: Norčöpinku) ve Švédsku. (Překlad.)

Obyčejně přestane se stavěti když mrazy uhodí, poněvadž má se za to, že malta nemůže zdivo dobře spojití, ježto voda v ní mrzne. Tento obyčej jest velmi nemilým jak dělníkům, kterým otvírá mrtvou saisonu, tak i podnikatelům staveb, poněvadž práce se tím velmi zdržují.

Lze-li však vyhnouti se tomu? Ano, neboť v zemích severních, na př. ve Švédsku, kde by mrtvá saisona byla velmi dlouhá, poněvadž perioda tuhých mrazů dlouho tam trvá, podařilo se. přemoci tuto obtíž. Kdokoli zavítá v zimě do Stockholmu, uzří tam zedníky na stavbách každý den, i za mrazů velmi tuhých.

Před několika lety konaly se pokusy, aby se zjistilo, za které nejnižší teploty lze ještě zdíti, aby stavba byla dobrá; postavily se tři zdi: jedna při teplotě —5° C, druhá při —10° C a třetí při —15° C. Cihly a malta byly zcela obyčejné.

Staveb se nikdo nedotekl až v následujícím podzimku, kdy byly rozebrány. Shledalo se, že třetí zeď, vystavěná za mrazu dosti značného, byla ve špatném stavu, poněvadž malta nelnula k cihlám, kdežto druhé zdi byly úplně dobré.

Malta byla tvrdá a pevná, musila se z cihel odsekávati. Tím bylo dokázáno, že lze pokračovati ve stavbě, pokud teplota neklesne pod —10° C, což jest mráz již dosti značný, alespoň v našich krajinách.

Avšak přišlo se ještě na něco lepšího, tak že bylo lze zdíti i při teplotách mnohem nižších. Dosáhlo se toho ohříváním písku a vody, jichž se užilo k přípravě malty. Nežádá to komplikovaných přístrojů.

Vodu lze vařiti v kterékoli nádobě kovové o dostatečném obsahu na ohni jakémkoli. Pro písek užívá se obyčejně železného válce, který bývá částí starého kotlů nebo kamen, o délce 1,80 až 2,40 m a o průměru 0,45 až 0,60 m. Válec jest uzavřen na jedné straně buď plechovým dnem, anebo ještě jednodušeji jest zazděn cihlami; na horní straně válce, který jest uložen vodorovně na zemi, jest umístěn plechový komín o výšce 2,50 až 3 m a o průměru 0,12 m.

Jako paliva, jímž se vyhřívá tato improvisovaná pec, užívá se třísek tesařských, o něž při stavbě domu není nouze; chce-li se užiti uhlí nebo koku, musí se zříditi uvnitř válce rošt, který může býti ovšem zcela jednoduchý. Kolem do kola této peci nahromadí se písek ve vrstvě asi 0'60 m silné; když se byl řádně rozpálil, nahradí se novým.

Malta musí se připravovati v místnosti, kde teplota nikdy neklesne na nulu. Potřebná místnost se snadno sestrojí z hrubých prken v samém lešení stavebním. Cihly musí se klásti do malty pečlivě hned na pravé místo a jakmile byly položeny, nemá se již jimi hýbati. Staré malty nesmí se nikdy upotřebiti.

Cihly, jichž se užívá k zimním stavbám, jsou velmi pórovité; tvrdé cihly, lomový a tesaný kámen spojují se s maltou velmi špatně. Přes to lze však upotřebiti i tohoto materiálu, jestliže se dříve zahřeje. Za tím účelem uloží se cihly nebo tesaný kámen v dřevěné boudě, ve které jest rozdělán oheň z koku; také zakrývá se příslušná část zdiva boudou prkennou.

Dlužno poznamenati, že ve Stockholmu, díky popsanému způsobu, staví se po celý rok, i za mrazů velmi tuhých — nepracuje se snad jen několik dní v roce, kdežto dříve trvala mrtvá saisona 4 až 5 měsíců — a že však se dosud nepodařilo nalézti jednoduchý prostředek pro upotřebení cementu a sádry v zimě. Práce s těmito látkami musí se díti v uzavřené a dobře vytápěné místnosti.