Rok 1909: Nový fotografický materiál, slibující kvalitnější barevné fotografie

rubrika: historické články / fotografie, film, rozhlas a televize, původně vyšlo: Vynálezy a pokroky - 1909, autor neuveden.
Díky mobilům s digitálním foťákem dnes pokládáme barevné fotografie za absolutně všední věc. V roce 1909 ale kvalitní barevná fotografie rozhodně nebyla něčím samozřejmým. Dobový článek vám představí nové fotografické desky, které měly zajistit lepší kvalitu snímku než desky bratrů Lumièrů.
Následující text pochází z roku 1909

Nové desky na barevnou fotografii.

Lumièrovy autochromatické desky, jež umožňují docíliti jediným snímkem přibližně přirozeně barevný obraz, rozšířily se v krátkém čase tou měrou, že dobyly již téměř celého světa.

Lumièrova deska pro barevnou fotografii je, jak laskavým čtenářům již známo, pokryta jemnými zrnky škrobovými zbarvenými modře, zeleně a červeně, a mezery mezi jednotlivými zrnky jsou vyplněny černou hmotou.

Citlivost těchto desek je však poměrně malá, poněvadž nejen barevná zrnka, ale i vyplňovací hmota zadržují světlo, a tak vzniká poněkud matný obraz.

Známý vynálezce Jan Szczepanik odstraňuje uvedené nemilé vady zvláštním způsobem, který je podstatou jeho vynálezu. Szczepanikův způsob zakládá se na zjevu t. zv. „stěhování barev“.

Naleje-li se na př. na bezbarvou vrstvu gelatiny vrstva erythrosinem červeně zbarveného kollodia, „přestěhuje“ se erythrosin skoro úplně z kollodia do gelatiny.

Také se zjistilo, že mají zásaditá barviva příchylnost ke kollodiu, kdežto si barviva kyselá oblibují gelatinu. Z těchto zálib pak ovšem plyne potřeba stěhování. Jsou však také rozpustidla, jež se chovají oproti barvivům podobně jako kollodium, kdežto jiná opět jako gelatina. Gummový prášek chová se na př. podobně jako gelatina.

Této vlastnosti využitkuje Szczepanik tak, že zhotovuje tři roztoky bud z gelatiny nebo z gummy, jež zbarví různými vhodnými barvivy a roztoky pak opatrně do sucha odpaří. Užitá barviva musí mít ovšem náklonnost ke kollodiu.

Usušením získané pevné gelatinové nebo gummové hmoty se rozmělní na jemný prášek a všechny tři různobarevné prášky se pečlivě smísí, načež se prosévá směs na poněkud ještě vlhkou kollodiovou desku. Barviva přejdou ovšem z prášku do kollodia, kdež povstane mosaika, sestávající z malých barevných políček. Na to se odbarvený prášek odplaví.

Tímto způsobem utvořená barevná vrstva mnohem lépe propustí světlo, než autochromatická deska, a také není zde vyplňovací černé hmoty. Výhody z toho plynoucí jsou: větší citlivost desky a zvýšená jasnost obrazu.

Vynálezce neobjasňuje však, jak se zamezí, aby barvy nesplývaly a netvořily se barvy složené.


Původní zdroj historického článku:
Vynálezy a pokroky - 1909, autor neuveden.


témata článku:
datum digitalizace historického článku a zveřejnění na internetu:
2. listopadu 2022


Diskuze k článku „Rok 1909: Nový fotografický materiál, slibující kvalitnější barevné fotografie“



 

Líbí se Vám naše původní historické články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!




Všechny historické články jsou 100% reálné! Zveřejňujeme je tak, jak byly napsány v době původního vydání.
V historických článcích nejsou prováděny žádné jazykové úpravy podle dnešního pravopisu.

Námi vydávané historické texty, fotografie a obrázky pocházejí z právně volných zdrojů.

Upozorňujeme, že na naši digitalizaci historických zdrojů a kolorování fotografií se již autorská ochrana vztahuje!
Pokud od nás chcete nějaký obsah přebírat, tak nás prosím nejdříve kontaktujte pro domluvení podmínek. Děkujeme za pochopení.

© 2011 - 2024 Bejvávalo.cz
ISSN 2570-690X

Magazín Bejvávalo.cz je již od počátů svého fungování v roce 2011 provozován
na originálním redakčním systému z dílny Perpetum web design.