Rok 1910: Pravěk streamování aneb první úspěšný pokus s živým přenosem koncertu

rubrika: historické články / fotografie, film, rozhlas a televize, původně vyšlo: Vynálezy a pokroky - 1910, autor —rt.
Přímý přenos živého koncertu, ať už na internetu, v televizi či rádiu, pokládáme dnes za běžnou záležitost. V začátcích rozhlasového vysílání šlo ale o velmi těžký a téměř až nesplnitelný úkol. První úspěšný pokus s živým vysíláním koncertu vám popíše článek z roku 1910.
Následující text pochází z roku 1910

Koncerty radiotelefonické.

Problém přenášeti koncerty nebo přednášky tak, aby je mohlo obecenstvo kdekoliv poslouchati, zaměstnával již ode dávna vynálezce.

Snahy jejich zůstávaly dlouho bez výsledků, ježto nebyly k disposici dosti citlivé mikrofony, kterými by bylo možno zvuky mluvené nebo zpívané v dostatečné síle zachycovati a reprodukovati.

Americkému inženýru K. M. Turnerovi zdařilo se sestrojiti mikrofon, který ve spojem s telefonem nazývá se „diktograf“ a je dobře znám čtenářům tohoto listu. Úlohou tohoto přístroje bylo hlavně hlasité přenášení rozkazů na lodích, nádražích atd. a dále diktování dopisů v kancelářích.

Známému americkému vynálezci Dr. Lee de Forestovi zdařilo se nyní použitím Turnerova diktografu u svého systému bezdrátové telefonie přenášeti opery a koncerty. Tím jest pak možno zasílati vlny elektrické na velké vzdálenosti, na př. na jedoucí lodi, a tam je změniti přijímacím zařízením opět v tytéž zvuky, které byly v některém koncertě mikrofony přijaty.

Úprava přijímacích mikrofonů na jevišti nebo v sále koncertním jest velmi jednoduchá a obecenstvu v hledišti vůbec neviditelná. Proti jevišti, ukryty obecenstvu, jsou dva diktografy velikosti hrací karty, které přijmou vlny zvukové, přemění je ve vlny elektrické a uvedou do antenny, odkudž vyzáří se do prostoru, aby ve velké vzdálenosti byly opět zachyceny a ve vlny zvukové přeměněny.

Zařízení takové je v Metropolitan Opera House v New Yorku a jest provedeno následovně: Dynamoelektrickým strojem stejnosměrným o napětí 250 volt napájena jest oblouková lampa o uhelné a měděné elektrodě.

K těmto připojen jest známý oscillační obvod, sestávající ze samoindukční cívky a kondensátoru. Lampa tato hoří v parách lihových a dosáhne se tím způsobem oscillačního proudu o větším počtu period než 100.000. Způsob, jakým se to děje, byl již několikráte v tomto časopise vyložen.

Tento proud převádí se indukcí na antennu stanice, do které je ve vedení k zemi vložena serie mikrofonů. Mluvením nebo zpěvem zvětšuje neb zmenšuje se odpor mikrofonů a následkem toho jsou proudy jimi procházející silnější a slabší. Vysílané vlny od antenny unášejí s sebou tudíž tytéž odstíny zvukové, které mluvením do mikrofonů byly vzbuzeny.

Zachytí-li se tedy tyto vlny antennou přijímací a pomocí detektoru se učiní v telefonu slyšitelnými, obdržíme věrnou reprodukci toho, co do mikrofonů bylo mluveno. V daném případě použito bylo co detektoru známého audionu de Forestova.

Dne 24. února 1910 byla konána předběžná zkouška mezi zmíněnou operou a laboratoří Dr. Lee de Foresta. Posluchači uslyšeli zcela věrný přenos arie z ,,Carmen“, kterou zpěvačka Mazarin-ová zazpívala do mikrofonu. Při tom byly veškeré odstíny hlasové věrně reprodukovány.

Po této zkoušce rozhodl se de Forest použiti své soustavy pro přenos zpěvu z Metropolitan Opera House na dvacet míst, z nichž některá byla značně vzdálena. I tyto zkoušky byly bezvadné.

Radiotelefonie nabývá stále větší a větší důležitosti a doufejme, že není daleka doba, kdy, pohodlně sedíce ve svém bytě, poslouchati budeme výkony světových pěvců sta kilometrů v některé opeře od nás vzdálených.


Původní zdroj historického článku:
Vynálezy a pokroky - 1910, autor —rt.


témata článku:
datum digitalizace historického článku a zveřejnění na internetu:
19. března 2021


Diskuze k článku „Rok 1910: Pravěk streamování aneb první úspěšný pokus s živým přenosem koncertu“



 

Líbí se Vám naše původní historické články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!




Všechny historické články jsou 100% reálné! Zveřejňujeme je tak, jak byly napsány v době původního vydání.
V historických článcích nejsou prováděny žádné jazykové úpravy podle dnešního pravopisu.

Námi vydávané historické texty, fotografie a obrázky pocházejí z právně volných zdrojů.

Upozorňujeme, že na naši digitalizaci historických zdrojů a kolorování fotografií se již autorská ochrana vztahuje!
Pokud od nás chcete nějaký obsah přebírat, tak nás prosím nejdříve kontaktujte pro domluvení podmínek. Děkujeme za pochopení.

© 2011 - 2024 Bejvávalo.cz
ISSN 2570-690X

Magazín Bejvávalo.cz je již od počátů svého fungování v roce 2011 provozován
na originálním redakčním systému z dílny Perpetum web design.