Jak se chovati u stolu.
O tomto thematu bylo již v českých listech několikráte psáno. Přes to však pozorujeme při hostinách a v hostincích každé chvíle, že mnoho stolovníků je na rozpacích, jak si pomoci při tom neb onom jídle, a že dopouští se celé řady drobných poklesků, které u nás ucházejí sice pozornosti, které však na cizince působí nepěkným dojmem.
Neříkáme tím ovšem, že by se to snad dělo všeobecně, ale přec vyskytují se ještě případy, jež svědčí o nedostatku společenské výchovy. Proto nebude na škodu, poukážeme-li na některá hlavní pravidla, proti kterým se nejvíc chybuje.
Tedy především: nejí se nikdy v rukavičkách; dlužno je svléknouti dříve, než přisedneme ke stolu. Ubrousek neváže se kol krku a nezastrkuje se vůbec za šat. Ubrousek musí zůstati na kolenou a má sloužiti jen k otírání úst.
Neopírejme se nikdy o stůl, zvláště ne lokty. Po polévce nechme lžíci na talíři. Chléb nesmíme nikdy krájeti, nýbrž jen lámati a tu ulomíme jen tolik, kolik chceme dáti do úst. Také maso krájíme po kouscích, při čemž vidličkou v levé ruce přidržujeme sousto, jež odřezáváme nožem v ruce pravé.
Jíme vidličkou v ruce levé. Vidličkou v ruce pravé jíme jen jídla, jež se nekrájí, nebo která se toliko lámou. Vidličku držíme u držadla nahoře v prstech tak, že ukazováček leží podél držadla a řídí jeho pohyby. Podobně nůž, vždycky v ruce pravé, jejíž ukazováček leží podél střenky.
Nožem nikdy nepodáváme jídel do úst. Jíme-li sýr, použijeme nože jen k tomu, abychom sýr ukrojili a položili na kousek housky. Toliko máslo a sýr je možno mazati na chléb. Zavařeniny, kompoty, med jí se lžicí, dorty a paštiky vidličkou.
Na ovoce užíváme vidličky a nože. Ovoce se nejprve rozřeže na čtvrtky, pak se teprve sloupne podél. Nožem vyříznou se jádra a vidličkou podává se sousto k ústům. Pecky neklademe na ubrus! Deserty, koláče cukrovinky jí se vidličkou. Cukroví suché a balené možno vzíti do rukou.
Mnoho rozpaků působí na stole chřest. Má se vzíti na vidličku neb do ruky? Nejlépe je vzíti levou rukou konec chřestu a vidličkou v pravé vložiti druhý konec do úst. Měkká vejce jíme lžičkou. Není správno namáčeti do vejce chléb, rovněž tak jako namáčeti suchary do vína.
Je dobře, když rodiče všímají si dětí už od mládí v tomto směru a učí je doma, jak se mají chovati u stolu. Námitka, že doma je nikdo nevidí a že dítě nikam nechodí, není správná.
Naučí-li se doma bezvadnému chování u stolu, nemusí se pak rodiče obávati vzíti dítě ssebou do společnosti. A bude mu to pak prospěšné pro celý život.
témata článku:
Diskuze k článku „Rok 1912: Dokonalá etiketa u stolu aneb jak správně používat příbor“