Výroba suchého mléka v Americe.
Ve snaze, učiniti mléko co možná trvalým, aby se mohlo též daleko zasílati, pokročili v severní Americe až k tomu, že vyrábějí mléko t. zv. suché.
To je mléko zbavené úplně vody, takže jest z něho jen suchý, bílý prášek, jenž náležitě s vodou rozdělán, dává opět mléko tekuté. Že při výrobě nutno hleděli v první řadě k tomu, aby vysušením mléka neztratily se jeho cenné vlastnosti, chuť, výživnost atd.. rozumí se samo sebou.
Suché mléko v Americe vyrábí se hlavně z mléka sbíraného. V Americe totiž spotřebuje se ohromné množství čerstvé smetany a másla, při čemž zbývá přirozeně též mnoho mléka sbíraného. Výroba suchého mléka provádí se hlavně podle tří method: Merrel Souleovy, Ekenbergovy a Hatmakerovy.
První je nejsložitější, poslední nejjednodušší. Podle Merrel Soulea zahustí se mléko nejprve ve vakuu (tak jako v cukrovarech šťáva řepová) a potom se pomocí stlačeného vzduchu, který vchází do mléka jemnými otvory, rozptyluje v nejjemnější mlhu. Tato mlha se nechá vstupovati do válce, jímž se profukuje horký vzduch o teplotě 150 stup. C. Tím se poslední zbytek vlhka z mléka vypaří tak. že suché mléko padá ke dnu.
Při způsobu Ekenbergově zhušťuje se také mlčko nejprve ve vakuu, potom se však pouští přes dva vedle sebe zvolna se otáčející válce, které se zahřívají stejnoměrně uvnitř vodou na 48 stupňů C. Zaschlá hmota padá do skříní, dosušuje se ve vakuu a nakonec se rozemílá.
Způsob Hatmakerův nevyžaduje žádného vakua. Mléko teče na otáčející se válce, kterými uvnitř vede se pára horká 147 stup. C, při čemž se mléko dostává do prudkého varu, část vody se vypaří, a mléko potáhne povrch válců. Na to přijde hmota ještě za měkka pod nůž. který ji sedře, a padne do sběrače.
Ve velkoobchodě stojí 1 kg. prášku z nesbíraného mléka 2,80 K. 1 kg. prášku z mléka sbíraného 1,88 K. Suché mlíko může míti přece až 5 proc. vody v sobě, obyčejně mívá 2 až 3 proc. Tuku má průměrně asi 4 proc.
Předpokládáme-li, že má vysušené mléko 5 proc. vody a že 1 kg. suchého mléka (z mléka sbíraného) vyžaduje ku výrobě 10 kg. mléka tekutého, stála by sušina z 1 kg. sbíraného mléka ve velkoobchodě asi 11 haléřů. Kilogram prášku z mléka nesbíraného dostane se asi ze kg. mléka obyčejného a sušina z 1 kg. nesbíraného mléka prodává se v Americe za 37 haléřů. Při tom však dlužno míti na zřeteli, že cena peněz v Americe jest jiná nežli u nás.
Sušené mléko, prodává se nejvíc do pekáren, dále slouží ku přípravě mléčně čokolády, v restauracích a domácnostech k dělání moučníků, k nimž se dříve bralo mléko čerstvé.
Suché mléko hodí se též výborně pro dovoz do tropických krajin a vůbec zemí, kde nemají čerstvého mléka. Poleje-li se horkou vodou, skýtá tu dobrý nápoj, nikoliv však téže chuti jako má mléko čerstvé. protože při sušení změnil se kasein (sýrovina) v něm obnažené. Po příkladě americkém začíná se průmysl suchého mléka zaváděti již i v Německu a to rovněž za účelem lepšího využitkování mléka sbíraného.
témata článku:
Diskuze k článku „Rok 1913: Sušené mléko - americký vynález, který dobyl svět“