Rok 1916: Jak válka změnila kvalitu a cenu chleba v obchodech

Pečení chleba v peci.
Historický obrázek kolorovaný serverem Bejvávalo.cz, původní autor neznámý.

K úpravě výroby chleba.

Železná nutnost káže šetřiti chlebem na všech stranách.

Před nedávnem snížena byla týdenní dávka chleba v Berlíně z 1950 gr. na 1400 gr. jako u nás a dodatečné chlebenky byly sníženy z 500 na 350 gr. V Uhrách chtějí nastaviti své zásoby pečením kukuřičného chleba. K tomuto úspornému systému však odhodlali se teprve nyní, kdy zavedeny byly chlebenky. U nás, jak jsme již oznámili, nařídilo místodržitelství za účelem rozmnožení zásob povinné míchání náhražek při výrobě chleba po živnostensku.

Jako náhražka padají u nás v první řadě na váhu brambory. Míchání bramborové kaše do chlebového těsta není u nás novinkou. Dálo se tak již v dobách míru, aby chléb byl šťavnatější a nevysýchal tak rychle. Zvláště odporučovalo se přimíchání bramborů při pečení chleba z pšeničné mouky, protože chléb z ní vyrobený byl příliš suchý.

Nyní stalo se, že to, co dříve sloužilo nám k napravení chuti chleba, sloužiti nám bude nyní k nastavení zásob mouky. Kvota náhražků stanovena je 20 procenty, tak že tím jakost a stravitelnost chleba příliš neutrpí a nemůže se toto nové úsporné nařízení považovali za tísnivou újmu. V domácnostech se zcela dobře mohou při výrobě chleba tomuto omezení v zájmu šetrnosti přizpůsobiti, aniž by bylo se třeba obávati, že zhýčkané žaludky chléb tohoto složení nesnesou. Pak odpadl by také leckterý stesk na to, že nedostává se potřebného množství mouky na vaření nebo krupice.

Brambory jako náhražka při výrobě chleba budou u nás pravidlem a hejtmanství malí starati se o to, aby pekaři měli dostatečné množství brambor k disposici, po případě mají si vymoci včas potřeby u místodržitelství zmocnění k rekvisicí brambor.

Pakli by místo bramborové kaše jako náhražky bylo užito přísady bramborové moučky aneb kukuřičné mouky, je prodavač povinen způsob směsi a poměr smícháni vyznačiti dobře čitelným písmem na takovém místě ve své prodejně, které mohou zákazníci lehce viděti.

Tímto ustanovením má býti chráněno kupující obecenstvo. aby vidělo, jaký chléb kupuje a kolik za něj má platiti, ježto při výrobě chleba s přimísením svrchu uvedených náhražek (bramborové moučky neb kukuřičné mouky) místodržitelství stanoví cenu takového chleba od případu k případu.

Pro chléb vyrobený z mouky a 20 procent bramborové kaše stanovena byla jednotná cena. Dosud stál 1 kg. chleba 48 hal., od 15. února pak, kdy vejde v platnost nové nařízení o úpravě výroby chleba, bude státi 1 kg. chleba vyrobeného z mouky a bramborové kaše 44 hal. Je tedy o 4 hal. lacinější než dříve. Dosud bylo poukazováno na značně nižší cenu chleba v Čechách.

Posledně stanovenou maximální cenou chleba na Moravě Jsme se láci v Čechách, kde nařízeno bylo již dříve přidávati náhražky, značně přiblížili. Snížení ceny chleba je tím vítanějším, že došlo k němu brzy po překvapení, které bylo uchystáno obyvatelstvu novoročním zvýšením cen mouky, jež ovšem, jak známo, bylo později zrušeno, když stát se rozhodl nésti zvýšený náklad vzniklý nákupem obilí v Rumunsku.

V místodržitelském nařízení bylo také pamatováno na mimořádné případy, kdy nebylo by možno opatřiti náhražkové látky. V tom případě může povoliti místodržitelství výminku z předpisů o užívání náhražek: pakli by taková výminka místodržitelstvím v případě nutnosti byla povolena a chléb směl se péci z čisté pšeničné chlebové, pšeničné jednomleté a žitné mouky, pak má platiti jako jednotná cena za 1 kilogram takového chleba obnos 46 hal., tedy o 2 haléře za kilogram méně nežli dosud.

Celkem lze říci, že při výrobě chleba dle posledního místodržitelského nařízení zachová se chlebu nadále jeho dobrá chuť, že částečné zmenšení jakosti vyváženo je sníženou cenou chleba a že má býti takto nastavení zásob mouky provedeno bez újmy konsumujícího obecenstva.