Rok 1920: Bezdrátový přenos elektřiny na velké vzdálenosti konečně vyřešen

rubrika: historické články / věda a výzkum, původně vyšlo: Národní listy - 1920, autor neuveden.
Přenášet elektrickou energii bez pomoci vodičů je úkol, který se marně pokoušel vyřešit už Nikola Tesla. Článek z roku 1920 vám popíše originální řešení, jak by se to dalo realizovat pomocí vodivé části atmosféry.
Následující text pochází z roku 1920

Přenos energie bez drátu.

Jeden z nejdůležitějšich „problémů zítřka“ v technice je přenášeni síly, a hlavně elektrické energie, na dálku bez drátu; bez kabelového vedení.

Teoreticky jest tento přenos vlastně již uskutečněn v bezdrátové telegrafii a telefonii, ale v těchto případech jedná se výhradně o energií velmi slabou, a není naprosto možno tímto způsobem převáděti energii, která by stačila na př. k osvětlování neb k pohonu motorů.

Svého času pokoušel se Tesla rozřešiti tento problém a konal pokusy s rozsáhlým aparátem a vysokými vysílacími věžemi na Long Islandu v Americe, leč nedosáhl výsledků.

— V poslední době vynořilo se zajímavé pojednání o této věci v newyorském „Electrical Experimenter“ z pera inž. Bensona.

Autor opírá svůj návrh o pozorování, učiněné astronomy, dle něhož pozemská atmosféra jest asi do výše 15 km značně husta a jest nevodičem elektřiny.

Naproti tomu vrstvy vzduchu, položené výše, nad touto nevodivou vrstvou, jsou jonisovány (jak zní odborný výraz), t. j. jsou elektrovodnými. V těchto jonisovaných vrstvách lze tedy elektřinu vésti.

Jedná se o to, jak elektrickou energii do těchto vrstev dopraviti z centrály na povrchu zemském a jak ji opět svésti na zemi na místo, kde jest jí potřeba.

K tomu cíli navrhuje Bensons, aby se od země vzhůru do atmosféry vrhalo světlo lamp obloukových neb rtuťových (elektrické lampy s prostorou, naplněnou parami rtuťovými), které obsahuje hojně paprsků ultravioletových, jež činí vzduch jimi ozářený vodivým pro elektřinu.

Použije-li se velmi intensivního světelného zdroje, může se docíliti, že trs světelných paprsků, vhodným reflektorem soustředěný a do výše odražený, prozáří spodní, nevodivou vrstvu atmosféry a utvoří tak jakýsi kanál, jímž elektrická energie může se vésti z centrály na zemí do svrchní, vodivé vrstvy vzduchu.

Na místě, kde třeba elektřinu svésti, uspořádá se podobné zařízení s ultravioletovými lampami, jímž elektřina ze svrchní, jonisované vrstvy atmosféry vede se opět na zemi. To jest podstata Bensonových návrhů na rozvod elektrické energie bez drátu, jež jsou zatím jen na papíře, a o jichž provedení nebyly dosud učiněny žádné pokusy.


Původní zdroj historického článku:
Národní listy - 1920, autor neuveden.


témata článku:
datum digitalizace historického článku a zveřejnění na internetu:
7. prosince 2020


Diskuze k článku „Rok 1920: Bezdrátový přenos elektřiny na velké vzdálenosti konečně vyřešen“



 

Líbí se Vám naše původní historické články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!




Všechny historické články jsou 100% reálné! Zveřejňujeme je tak, jak byly napsány v době původního vydání.
V historických článcích nejsou prováděny žádné jazykové úpravy podle dnešního pravopisu.

Námi vydávané historické texty, fotografie a obrázky pocházejí z právně volných zdrojů.

Upozorňujeme, že na naši digitalizaci historických zdrojů a kolorování fotografií se již autorská ochrana vztahuje!
Pokud od nás chcete nějaký obsah přebírat, tak nás prosím nejdříve kontaktujte pro domluvení podmínek. Děkujeme za pochopení.

© 2011 - 2024 Bejvávalo.cz
ISSN 2570-690X

Magazín Bejvávalo.cz je již od počátů svého fungování v roce 2011 provozován
na originálním redakčním systému z dílny Perpetum web design.