Velikost vesmíru.
Názory prvního pozorovatele mlhovin a hvězdných skupin Williama Herschela, že jím poznané světy se nalézají mimo okruh našeho hvězdnatého nebe, shodují se s výpočty astronoma Lundmarka v Upsale.
Lundmark udává pro vzdálenost kulovitých chumáčů hvězd asi 16.300 světelných roků, čili 153.900 bilionů kilometrů. Vzdálenost spirální mlhoviny je ještě mnohem větší.
V Andromedě udává se vzdálenost 23 tisíc světelných roků pro velkou mlhovinu, pro mlhoviny spirálné asi 16.000 světelných roků, jako nejmenší!
Tato časomíra, převedená na míru pozemskou, znáčí asi dobu od konce křídové periody do doby dnešní.
Dle toho lze určití velikost kosmu na 154.7 trilionů kilometrů v průměru. To však je jen velikost kosmu, světa pro nás viditelného; vesmír proti tomu, Ize-li jeho velikost vůbec vyslovili číselnou mírou, je mnohem větší.
Dlužno ovšem přesně rozlišovat i kosmos a universum: kosmos, to je svět pro naše smysly postižitelný, kdežto universum jest svět vnější, jehož nepoznáváme.
témata článku:
Diskuze k článku „Rok 1920: Kde končí vesmír?“
1) Jak zachránit staré maso, které už začalo smrdět? Takhle to dělaly naše…
2) Nevěřili lékařům a tak šli k léčiteli. Jak fungovala alternativní…
3) Speciální cyklovlaky, které převážely cyklisty a jejich kola už v roce…
4) Rok 1906: Odvážná cestovatelka, která se sama vypravila na výpravu do…
5) Rok 1910: Hrozí nám epidemie cholery? Lékaři u nás objevili první nakažené…