Rok 1920: Nečekaný jazykový problém, který na Slovensku vznikl při budování republiky

Devínský hrad na Slovensku.
Zdroj: archiv Bejvávalo.cz, původní autor neznámý.

Co nám radí Slováci.

Kdo se, byť přechodně, zdržuje na Slovensku, nutně pozná, na jak slabých nohou stojí jeho soudnost a pozorování, pokud se opírají jen o „pražskou“ orientaci.

Slováci rostli za jiných podmínek než my, jejich národní vývoj má sice mnoho obdob s naším, ale při tom tolik svého, bolestného, jedinečného, že vůči němu nevystačíme s obvyklou přímočarostí nebo radikálností, jakou si přivážíme z méně krásných a za to šťastnějších, vážnějších a za to méně nebezpečných Čech.

Průměrný náš krajan div že nevyčítá Slovákovi, že umí mluvit maďarsky — zapomíná prostě, do jakých škol mu bylo chodit, a nedbá dobře míněných rad mnohého slovenského inteligenta, jakou škodou je, že čeští úředníci na Slovensko vyslaní neovládají maďarštiny a ani se nepokoušejí vniknou ti do jejích základů.

Právem upozorňují Slováci na to, jak beztrestně může bujeli maďarská a maďaronská agitace, není-li kontrolována dozorčími orgány, před kterými by nebylo lze užívat tajného dorozumívacího prostředku a které by mohly stopovat aspoň politickou literaturu, tištěnou maďarsky.

Vydali-li Němci v Čechách kdysi heslo „Deutsche, lernet čechisch“, nečinili to dojista z lásky k naši kultuře, nýbrž z důvodů politických: ze stejných příčin měli bychom my vštěpovati zásadu, aby Češi na Slovensku neopovrhovali studiem jazyka, který, ať je nám to milé nebo ne, měl takovou důležitost pro minulost Slovenska a který dnes slouží k propagaci myšlenek nebezpečných našemu státu!