Jakou lebku mají hudebníci.
Je dávno dokázanou věcí, že při vzrůstu normálního mladého člověka nepřizpůsobuje se mozek lebce, ale že se naopak lebka přizpůsobuje vývoji mozku.
Kdežto předčasné zkostnatění chrupavek zařaděných mezi ploše utvářené lebečné kosti, způsobuje téměř vždy znetvoření mozku, slabomyslnost a kreténství, utvářejí se při normálním vývoji ony mozkové části, s nimiž je spiato zvláštní nadání individua, bez prostorového omezení, takže každý zdravý člověk má takovou lebku, jaká se hodí na jeho mozek. To platí zvláště o vztahu lebky a mozku hudebníků.
Podle přesných výsledků nauky o umístění mozkových funkcí jeví mozkový relief vynikajících hudebníků, u nichž nejde o průměrné výkony naučené dresury, ale o přirozené, vrozené nadání, v okolí nejhořejších závitů spánků neobyčejně silné vyvinutí, takže je nutno usuzovat na existenci zvláštního hudebního ústředí. V jiných částech mozku je totiž ústředí čichu, zraku a mluvy.
Vynikajícímu hudebnímu nadání musí podle toho odpovídat v okolí nejvyšších závitů spánků také silné vyvinutí lebky na její vnější straně. Že je to tak, potvrzuje mnoho lebek slavných hudebníků. Nejjasněji lebka Haydnova a Beethovenova, pak Wagnerova, Brücknerova, Brahmsova a Mahlerova.
témata článku:
Diskuze k článku „Rok 1923: Jak hudební nadání ovlivňuje tvar lidské hlavy“