Rok 1929: Bude Rusko konečně svobodné? Proti vládě bolševiků protestují dělníci, rolníci i studenti

Ruský Kreml.
Zdroj: archiv Bejvávalo.cz, původní autor neznámý.

Protibolševické vření v sovětském Rusku.

Poměry v sovětském Rusku, kde den po dni se projevuje větší nedostatek potravin i všeho zboží a kde proto rychle stoupá drahota, stávají se stále napjatějšími.

Ke krisi hospodářské se připojuje rozvrat mezi komunisty, který se vybíjí agitací a surovostmi Stalinovců proti soupencům Trockého. Na všech stranách se dějí přípravy k novému zatýkání oposičníků. Jak sděluje „Russumon“, šíří se v továrnách a státních závodech hrůzyplné a nebezpečné škůdníctví, které se neleká ani mísení jedu do jídla dělníkům.

Moskvu proto vydala rozkaz, aby všichni škůdci byli prohlášení za „trockisty“. Sovětskými hrozbami bylo již mnoho trockistů postřeženo, takže se dali na pokání.

Studentstvo hrozí bojem proti katanům.

Ale teror sovětských vládců nestačí, aby utlumil nebezpečné protisovětské vření, které zachvacuje kruhy stále širší. Také studentstvo obrací se v poslední době hromadně proti sovětům. Podle zprávy „Rusa.“ se konal v Moskvě sjezd proletářského studentstva, na němž se ukázalo, že proletářské studenstvo je již přesyceno sovětskou vládou.

Na sjezdě bylo kromě jiného oznámeno, že po rozsudku v známém důlním procesu docházely rudého katana Krylenka z různých vysokých škol protesty, v nichž se na př. psalo: „Popravil jste desítky našich nejlepších představitelů a my přisáháme, že budeme pokračovati v jejich díle, ale obratněji a produktivněji!“

Na sjezdě bylo mnoho mluveno také o zvrhlosti pijanství a hrubosti, které se rozšířily v ruském studenstvu za bolševického režimu, jenž přinesl do velikého Ruska zkázu hospodářskou i mravní.

Ruský sedlák bolševikům nepůjčuje.

Sovětská vláda musela prodloužit do ledna příštího roku lhůtu k upisování t. zv. „průmyslové a zemědělské půjčky“. Stalo se tak následkem úplného nezdaru dosavadní upisovací akce, zejména na venkově.

Přes ujišťování, že účelem půjčky je podpora zemědělství a přes nejrozsáhlejší agitaci upsal ruský venkov celkem 48 milionů, z čehož na vskutku selské obyvatelstvo připadá jen 20 milionů rublů! To jo trochu málo na půl miliardy (500 milionů), které sovětská vláda chce půjčkou sehnati.

Ruský sedlák je tak chytrý, že bolševické vládě nepůjčuje peněz, kterých by již nikdy neuviděl. Oč pošetilejší než prostý ruský mužik jsou naši fedrovatelé uznání Sovětů de jure, domnívající se, že blahobyt Československa vzroste dodáváním zboží sovětskému Rusku — na úvěr!