Líbati — zakázáno.
Líbat smí jen kdo má jízdenku.
Od zavedení železnic je loučení s polibky samozřejmostí na všech nádražích světa. Matka líbá syna, sestra bratra, muž ženu, milenec milenku. V Americe se vžilo, že milenci, chtějí-li si dáti hubičku a nemají kam se s ní schovati, jdou nakonec na nádraží, kde se mohou políbiti veřejně, aniž by se kdo nad tím pozastavil.
A tento milenecký zvyk se v Kolumbii rozmohl tou měrou, že už to nebylo opravdu pěkné. V kteroukoli dobu denní i večerní, před i po odjezdu vlaku byla nádraží v Kolumbii stále plna dvojic, kterým ani nenapadlo se rozloučit, které sem prostě přišly. aby se tu mohly dosyta nalíbat.
Všeho moc škodí a přestává být pěkné.
Věci se ujala policie, na každém nádraží je teď několik policistu pověřených kontrolou hubiček na rozloučenou. Jak se dva začnou líbat, hned je tady strážník a: — Prosím, máte jízdenku? — A kdo nemá, platí pokutu.
Tím způsobem nádraží brzy osiří. Ubozí milenci, kam půjdou s přemírou své lásky.
témata článku:
Diskuze k článku „Rok 1930: Líbat se na nádraží? Raději ne, za polibek totiž hrozí pokuta!“
1) Jak zachránit staré maso, které už začalo smrdět? Takhle to dělaly naše…
2) Zapomenutá historie elektromobilů 
3) Bude na Vánoce sníh? Tohle o počasí na Vánoce říkají staré pranostiky
4) Nevěřili lékařům a tak šli k léčiteli. Jak fungovala alternativní…
5) Speciální cyklovlaky, které převážely cyklisty a jejich kola už v roce…