Rok 1933: Proč Němcům v Liberci vadila lanovka na Ještěd?

Lanovka na Ještěd.
Historický obrázek kolorovaný serverem Bejvávalo.cz, původní autor neznámý.

Co žádají liberečtí Němci?

„Český Sever“ přináší zprávu o audienci šéfredaktora „Reichenberger-Zeitung“ dra Feistnera u pana presidenta republiky. Dr. Feistaer přednesl prý p. presidentu celou řadu požadavků, mnohé velmi ultimativního rázu. (!)

Předně kladl důraz na to, aby přijímáni Němců do státních služeb se dělo podle národnostního klíče. (!) Liberecká obec dává v tom velmi dobrý příklad, neboť od r. 1929 byli do služeb městských elektrických podniků přijati pouze 2 Češi, ačkoliv je v Liberci přes 18% Čechů.

— Liberečtí Němci se zlobí, že visutou dráhu na Ještěd staví stát, ministerstvo železnic. Také v této věci jsou liberečtí Němci neupřímní. Nyní říkají, že se chtěli podniku kapitálově zúčastnit a zatím, jakmile se stavby chopil čsl. stát, pracovali vší mocí proti uskutečnění stavby.

Dru Feistnerovi se také nelíbí, že česká škola bude postavena na státním pozemku v zámecké zahradě — v blízkosti „Tumhalle“.

A dále velmi by si přáli páni v Liberci, aby turistická chata na Ještědu připadla „Gebirgsvereinu“, jemuž byla ministerstvem železnic pronajata ještě asi na 20 let! „Deutscher Gebirgsverein“ označuje všecky turistické cesty pouze německy. Také české jídelní lístky jsou v chatě schovávány, ačkoliv chatu navštěvuje mnoho Čechů!

Taková je pravda a srovnání požadavků libereckých Němců s jejich vlastními činy. — Lanová dráha na Ještěd bude dána do provozu letos na jaře. Dráha bude dlouhá 1400 m. Na stavbě pracuje 100 dělníků, celkový náklad je rozpočtěn na 10 mih Kč. Východisko lanovky je u Dolního Hanychova.