Skvělé zeleninové recepty našich prababiček, které zachutnají nejen vegetariánům

Malé pomocnice v kuchyni.
Historický obrázek kolorovaný serverem Bejvávalo.cz, původní autor neznámý.

Mrkev.

Mrkev se ostrouhá, nakrájí na drobné podlouhlé kousky a vypere se. Na kastrol dá se spěnit máslo, hodí se do něho sekaná petržel, kus cukru a mrkev trochu osolená. Když se byla chvilku ve vlastní šťávě dusila, podlije se polévkou. Měkká zapráší se moukou a okoření práškem papriky. Též se může dáti vařiti do slané vody, osladit a mastnou jíškou zapražiti.

Trh s ovocem a zeleninou.
Zdroj: archiv Bejvávalo.cz, původní autor neznámý.

Brukev (kerlubny).

Brukev se oloupá, rozkrájí na půlky, z kterých se nařežou tenké plátky. Mladé lupénky a srdéčka se drobně sesekají. Na kastrol dá se rozpustiti kus másla a cukru, brukve i rozsekané lupénky se na to vloží a nechají dusití. Trochu se osolí a když se chvilku dusily, podlijí se polévkou. Měkké zapráší se moukou a okoření všehochutí. Mohou se též vařiti ve vodě se skopovým masem a zapražiti jíškou.

Zadělaný květák.

Na kastrol dá se rozpáliti kousek másla, vloží se na ně sekaná petrželka, kousek cukru a na malé kousky rozebraný květák a nechá se dusiti. Když změkne, zapráší se moukou, zalije polévkou a posype pepřem. Též se může uvařiti ve slané vodě, posypati smaženou petrželí a omastiti smaženou strouhanou žemlí. K oběma dávají se smažené žemličky, smažené závitky neb omeletky a nápodobené rybičky.

Špenát.

Špenát se vypere, kloubky se ořežou, očistí se a dá do studené vody vařit. Když změkne, vyndá se, voda se z něho vymačká, drobně se seseká a může se ještě na sítě prolisovati. Na kastrol dá se učervenati s kouskem másla cibulka, přidá se k ní vařečka mouky, trochu strouhané housky, stroužek česneku, špenát se do toho přimíchá, podlije hovězí polévkou, okoření květem a nechá zhoustnout.

Špenátový puding.

Upraví se špenát jako nahoře a nechá vystydnouti. Pak se k němu ještě přidají dvě strouhané žemličky, tři vejce, dohromady se vše řádně utře, zaváže volně do ubrousku a dá do vařící vody. Za půl hodiny se vyndá, rozkrájí, omastí, posype smaženou žemlí a dá na tabuli jako dosytek.

Svítek z kapusty.

Dvě uvařené a drobně sesekané kapusty dají se na mísu, přidá se k nim jedna strouhaná a dvě v mléce močené žemličky, tři vejce, květ, trochu soli, vše se řádně utře a v rozpáleném másle upeče. Vystydlý rozkrájí se na čtvrtky, polije smetanou, přidá se kus cukru a nechá se v té smetaně povařit. K posledu zašlehne se žloutkem a dá na stůl jako dosytek.

Kapustová poupátka.

Na kastrol dá se kus másla, hodí se na ně zelená, drobně usekaná petrželka a když se zapění, dají se k ní opraná a osolená kapustová poupátka, která brzo změknou, načež se zapráší moukou, podlijí polévkou, nechají povařit a pak se dávají k smaženým kuřatům.

Kolník.

Cukr a máslo dají se na kastrol učervenati, pak se tam hodí na kolečka skrájený kolník a nechá se dusití, při čemž se polévkou podlévá. Měkký zapráší se moukou a nechá ještě povařiti. Může se dáti ke skopovému neb hovězímu masu.

Vodnice.

Vodnice oloupaná a na kolečka rozkrájená se posolí a dá dusití na máslo a cukr. Přidá se k ní trochu kmínu, podlévá polévkou z vepřového masa, jehož se dá ½ kila zároveň vařiti, měkká zapráší se moukou a vloží se do ní to vepřové na úhledné kousky rozkrájené maso. Může se též uvařiti ve vodě bez kmínu a zapražiti mastnou jíškou.

Zelí na sladko.

Zelí se rozkrájí na čtvrtky, nasolí se, okmínuje a dá se na máslo a cukr dusití. Když pustí šťávu, podlije se polévkou, ku konci zapráší se moukou, nechá povařiti, pak se opepří a na tabuli se dá buď k masu skopovému neb hovězímu. Může se též uvařiti ve slané vodě s kmínem, pak zapražiti jíškou a opepřiti.

Tuřín nebo hlavatice.

Tuřín se oloupá, rozkrájí na tenké podlouhlé kousky, vypere, osolí a nechá se na másle a cukru dusití. Podlévá se polévkou a ku konci zapráší se moukou. Může se i ve slané vodě uvařiti a jíškou zapražiti. Dává se ke skopovému neb hovězímu.

Boby (fazole).

Lusky bobů se shora u zahnuté strany uříznou, zbaví tenkých vláken, šikmo na malé kousky rozkrájejí, vyperou a osolí a hodí do kastrolu na rozpálené máslo a cukr. Mezi dušením málo se podlévají, aby šťáva pod nimi byla hustá, a na tabuli dávají se k nadívaným vejcím, která se upravují následovně: Šest na tvrdo vařených vajec se rozpůlí, žloutky se vyndají a utrou; tři sardelky utrou se se 7 deka másla a k žloutkům připojí, dále se přidá jedna ostrouhaná, ve víně namočená žemle, prášek majoránky, citronová kůra, málo soli, vše se dobře utře, důlky v bílku se tím nadijí, obalí ve strouhané housce, pokladou se všecky důlkem vzhůru do mělkého, máslem vymazaného pekáče a dají se do prudké trouby rychle učervenat. Pak se složí do prostřed mísy a boby se dají okolo.

Boby k masu.

Šikmo skrájené, vyprané a nasolené boby dají se na očervenalou cibulku dusití, při čemž se polévkou podlévají. Když změknou, přidá se k nim prášek všehochuti, kousek cukru, zapráší se moukou a nechají ještě povařiti. Dávají se k hovězímu masu.

Mohou se dáti též ke koroptvím, pak je ale nutno dáti více cukru, prášek tlučeného hřebíčku a pár lžic vína.

Kadeřník.

Kadeřník je nejlepší, když vymrzne. Pak se z řapíku odrhne, řádně ve vodě opere a dá uvařiti. Může se k němu připojiti též trochu špenátu. Když je měkký, vymačká se a drobně jako špenát useká. Na másle usmaží se do růžova cibulka, přidá se k ní vařečka mouky, trochu strouhané žemle, rozsekaný kadeřník kousek cukru, trochu soli a nechá se dusití, při čemž se podlévá hovězí polévkou. K posledu zalije se dobrou smetanou a okoření květem. Mohou se k dušení přidati upečené, oloupané a na slabé kousky skrájené kaštany. Kadeřník hodí se k masu, řízkům, karbanátkům a smaženým kuřatům.

Rebarbora.

Mladá rebarbora se dole ostrouhá, ve slané vodě uvaří, omastí rozpáleným máslem a posype smaženou žemličkou jako chřest.

Kamenáček (Steinhäupel).

Rozkrájí se na čtvrtky, vypere a na cukru a másle udusí. Trochu se osolí, podlije polévkou a když změkne, zapráší se moukou, nechá povařit a dá k hovězímu masu místo omáčky.