Složité hledání konečné podoby československé vlajky

Jak vznikla vlajka Československa

Však se nám také rozzáří zraky — vám i mně — když vylétne na stožár naše vlajka československá.

Symbol našeho státu, zástava naší cti. Už když naši lidé bojovali za naši svobodu za hranicemi, zavedli si prapory.

Potíže působili však Slováci, zejména američtí, kteří se bránili české červenobílé barvě.

Zvolili si barvy svého znaku: červenou, bílou a modrou, jako barvy svého odboje proti Rakousku a Maďarsku.

Jejich revoluční vlajka byla složena z širšího pásu modrého, vroubeného na obou stranách užšími pruhy červeným a bílým.

Tak se stalo, že červenobílý prapor, se kterým Masaryk vyšel do boje, stal se obrubou modré barvy a přijal do prostředka písmena Č. S., což bylo znamením československých vojsk v Italii i ve Francii.

Na hrotu žerdi byly připevněny čtyři spojené kruhy na znamení jednoty a shody československých zemí: Čech, Moravy, Slezska a Slovenska.

Vidíte tedy, že podklad k naší vlajce přinesli naši legionáři. Ovšem nebyla ještě uspořádána s konečnou platností. Čekalo se na výsledek mírové konference.

Ale bylo všem jasno, že to budou jen ty tři barvy, které nám vlajku vytvoří. Víte, co praví souhrn těchto barev?

Říká, že z rudé krve v modrých dálkách vykvetl nám bílý květ naší svobody.

Barvy tyto byly posvěceny obětmi, utrpením a prolitou krví, a proto jsou nám posvátné. A zákon z března roku 1920 ustanovil, že do starého červenobílého českého praporu vsune se modrý klín.

Vyjadřuje se tak vznik nového státu: je to obnovení starého českého státu, rozšířeného o nové části.

Československá státní vlajka se zrodila.