Velikonoční recepty našich prababiček a speciální jídelníček na sváteční dny Velikonoc

rubrika: historické články / recepty, vaření a jídlo, původně vyšlo: Hvězda čsl. paní a dívek 1929, autor neuveden.
Chcete vyzkoušet zajímavá velikonoční jídla z doby našich prababiček? Přinášíme vám jídelníček z roku 1929 na Velký pátek, Bílou sobotu, Boží hod a Velikonočního pondělí. Navíc můžete vyzkoušet řadu receptů na sladká i masová velikonoční jídla.
Následující text pochází z roku 1929

Jídelní lístek pro Velikonoce.

Velký pátek:
Oběd: Polévka květáková se smaženou houskou, špenát se sázeným vejcem a pommes frites, jidáše a medem. — Večeře: Kakao s jidášky.

Bílá sobota:
Oběd: Polévka zeleninová s rýži, jehněčí předek na smetaně s noky, ovoce. — Večeře: Vejce na měkko opečené žemle.

Neděle, Boží bod.
Oběd: Polévka »minestra«, chřest s máslem a houskou (z konservy) jehněčí zadek pečený s máslovým těstem a brusinkami, čokoládový dort se šlehačkou, Černá káva. — Večeře: Studená nadívaná holoubátka. hlávkový první salát, velikonoční vejce.

Pondělí velikonoční.
Oběd: Polévka mozečková s morkovými knedlíčky, dušené telecí maso s květákem, karlovarský knedlík, pomorančový puding s vinnou pěnou. — Večeře: Nářez (studená mísa) obložený, žemle se sardelovým máslem.


Velikonoční vaření.

Jaro v kuchyni začíná prvním hrnkem se světlounce zelenou pažítkou; kuchyně se rozsvětlí jarním, ještě nesmělým slunkem a vaří se nám pak v ní daleko lépe.

Velikonoční vaření jde pěkně od ruky, ale také výborně chutná, právě proto, že jarem dostává člověk chuť nejen do života, ale i k svátečnímu jídlu.


Z trhu jsme přinesly první špenát a můžeme mu dát novou podobu špenátovým pudingem.

1 kg špenátu očistíme, zbavíme kořínků, vypereme a vhodíme do vařící vody, do níž jsme daly na špičku nože užívací sody a necháme v nepokryté nádobě přejít var. Pak semeleme dvakrát na strojku.

Mezitím utřeme vnitřek žemličky, namočený v mléce a vykapaný, se dvěma žloutky a 2 dkg másla a vložíme do umletého špenátu, trochu osolíme, přidáme ze dvou bílků sníh a jednu vrchovatou lžíci strouhané housky.

Pudingovou formu vymažeme máslem a vysypeme houskou, těsto do ní vložíme a vaříme v páře ¾ hodiny. Pak celou nádobu s vodou, v níž je forma, dáme na ¼ hodiny do prudké trouby; tak puding nespadne ani potom, když jej vyjmeme.

Pečeme a smažíme kůzlátko i jehně, ale můžeme je upravit též méně známým způsobem.

Jehněčí předek na smetaně.

Zbavíme jej hlavy, rozsekneme na dvě části. Tato dvě piecka očistíme, osolíme, protáhneme a poklademe slaninou, dáme na rozpálené máslo na pekáč a pečeme, malounko podléváme. Když maso změklo, zalijeme je kyselou smetanou, zahuštěnou trochou mouky a necháme dopéci.

Pak plecka vyjmeme, pokrájíme na díly, omáčku ještě přiostríme citronovou šťávou a na maso na míse srovnané nalijeme. Místo brambor podáme noky.

Z jehněčího hřbetu uděláme jehněčí kotletky.

Nasekáme si kotletky; jsou-li příliš malé, necháme je v celku. Naklepeme je a nasolíme, necháme čtvrt hodiny odležet, pak pomoučníme a v rozpěnému omastku opečeme. Podáme s jemným bramborovým nebo celerovým salátem.

Žádné velikonoce snad by se neobešly bez jidášků.

10 dkg másla utřeme s 10 dkg cukru a dvěma žloutky. Pak přidáme půl kg prohřáté a prosáté mouky a kvásek ze 3 dkg kvasnic a podle potřeby vlažného mléka. Dobře vypracujeme, necháme vykynout, pak na vále oddělíme těsto na jidášky, vyválíme jakousi širší nudli, zatočíme do hnízdečka, necháme vykynout' a upečeme. Teplé omastíme a pokapeme teplým medem.

Máme ovšem mazanec, ale i takový velikonoční beránek z hezké formy z našeho obrázku nám přijde také k chuti.

Zaděláme naň jemné kynuté těsto: půl kg teplé prosáté mouky, 2 žloutky, štipku soli, 8 dkg cukru, 6 dkg rozpuštěného másla, trochu citronové kůry, kvásek ze 3 dkg kvasnic, asi 3 osminy litru vlažného mléka, 8 dkg hrozinek — zaděláme, vypracujeme. Upečeného vyjmeme z formy (vypneme svorky, forma se rozdělí) a za tepla cukrujeme vanilkovým cukrem.

Pro vybíravou pusinku máme ještě dvě dobroty.

První z nich je velikonoční vejce.

Ötkerův puding, nebo Ix, do nějž nepřidáváme vajec, upravíme vanilkový a čokoládový. Lijeme střídavě ve vrstvách do formy velikonočního vejce (máme je též na našem obrázku) a necháme stydnouti. Po vyklopení můžeme toto pěkně mramorované vajíčko zdobí ti šlehanou smetanou.

Rovněž hezké by bylo vyrobit v menších formičkách pro každého člena rodiny vajíčko, a pěkně na ploché misce zaranžujeme!


A vedle, právě v sousedství na svátečně prostřeném stole vidíme zajíčky a kohoutky z máslového těsta, pro malé i velké děti.

Připravíme si na ně máslové těsto: 18 dkg cukru, 27 dkg másla, 45 dkg mouky, 1 žloutek. Těsto rozválíme, vykrájíme formičkami (jež máme také na obrázku) upečeme tyto malé zajíčky a kohouty, ale musíme při tom dbát, abychom z nich neudělaly mrzáčky.

Bude to jistě hodně práce, než to všechno připravíme, a proto už musím raději přestat se svým povídáním.

Mozečková polévka.

Uvaříme z kostí (řídkých) a kořen. zeleniny polévku. Měkkou zeleninu drobounce usekáme do procezené polévky, zahustíme ji světlou jištičkou. Mezitím odžilkujeme mozek, vepřový nebo telecí, udusíme jej na másle a cibulce a zavaříme potom do polévky. Necháme ještě čtvrt hodiny povařit. Pak polévku podáme s osmaženou houskou.

Čokoládový dort se šlehanou smetanou.

5 dkg másla utřeme, přidáme 1 vejce, 15 dkg strouhané čokolády, 15 dkg cukru, posléze 12 dkg mouky smíchané s celým Ötkerovým práškem. Těsto vlijeme do formy, vymaštěné a vysypané moukou. Upečený rozkrájíme, pomažeme rybízovou zavařeninou, opět spojíme a navrch nakupíme šlehanou smetanu, oslazenou. (Do ušlehané vešleháme trochu práškového cukru.)


Původní zdroj historického článku:
Hvězda čsl. paní a dívek 1929, autor neuveden.


témata článku:
datum digitalizace historického článku a zveřejnění na internetu:
9. dubna 2020


Diskuze k článku „Velikonoční recepty našich prababiček a speciální jídelníček na sváteční dny Velikonoc“



 

Líbí se Vám naše původní historické články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!




Všechny historické články jsou 100% reálné! Zveřejňujeme je tak, jak byly napsány v době původního vydání.
V historických článcích nejsou prováděny žádné jazykové úpravy podle dnešního pravopisu.

Námi vydávané historické texty, fotografie a obrázky pocházejí z právně volných zdrojů.

Upozorňujeme, že na naši digitalizaci historických zdrojů a kolorování fotografií se již autorská ochrana vztahuje!
Pokud od nás chcete nějaký obsah přebírat, tak nás prosím nejdříve kontaktujte pro domluvení podmínek. Děkujeme za pochopení.

© 2011 - 2024 Bejvávalo.cz
ISSN 2570-690X

Magazín Bejvávalo.cz je již od počátů svého fungování v roce 2011 provozován
na originálním redakčním systému z dílny Perpetum web design.