Vladislavský sál na král. hradě pražském
S nadcházející návštěvou, jíž J. V. císař a král František Josef I. po desíti letech zase do královské Prahy zavítá, obrací se obecná pozornost zase jednou ku věkopamátné metropoli naší nad Vltavou a ku hradu jejímu, z něhož dávno již lesk a sláva královská a zvuk českého slova vymizely...
Praha a královský hrad její podobá se osiřelé vdově, ale stále ještě královně, jejíž majestát nemůže udolati ani čas, ani lhostejnost lidská, a jejíž zakryté půvaby a krásy byť i jen z nepatrné části odhaleny naplňují návštěvníka hlubokou úctou a obdivem.
Jednou z nejpřednějších částí a ozdob královského hradu na Hradčanech jest jeho sál Vladislavský, pocházející ještě z původního hradu, za krále Vladislava IL, nástupce Jiříkova, mistrem Benešem Lounským přestavěného.
Sál Vladislavský, vystavěný slohem gothickým, tvořící rozsáhlý obdélník s mistrovsky provedenou klenbou o pěti klenbových čtvercích a mající délky 74 m., šířky 18 m. a výšky 14 m. jest dosud největším sálem královské Prahy.
Sál tento nazýván byl po staročesku vůbec jen »palácem« (»na paláce«), a požíval hned po dostavění svém zasloužené slávy doma i v cizině jako znamenité dílo umělecké.
Byl to vlastně trůnní sál králův českých, v němž konány všecky obřady královského majestátu se týkající, jako přísahy věrnosti od stavů zemských, udělování korunních lén, královské hostiny, konečně ve stol. XVI. také turnaje na koních.
Zde prožity tři věky veřejného života českého — věky, které viděly nejvyšší vypjetí české moci a nejhlubší její pád...
A potom dolehl stín smrti i na »palác« Vladislavův. Teprve zase r. 1848 měl na chvíli oživnouti — ale neoživí — měl zahlaholiti zase slovem českým, sněmem království českého, jemuž určeno, aby zde se konal, ale i s toho sešlo pro události svatodušní, a tak pověstný mocný ohlas, zajímavá zvláštnost sálu toho zdá se návštěvníku ozvěnou toliko obrovské hrobky.
Zavzní zase někdy vítězným hlaholem obnovené moci a slávy svobodné a nedílné vlasti naší?. .
témata článku:
Diskuze k článku „Vladislavský sál za Rakousko-uherské monarchie“