Vztah SSSR k hitlerovskému Německu a zbytku světa podle sovětského ministra zahraničí

Molotov jasně a určitě odmítá anglické spekulace.

Přátelské vztahy mezi Německem a SSSR budou v plné míře zachovány a rozšířeny. — Anglické pokusy o zkalení dobrého poměru německo-ruského naprosto selhaly. — Molotov na adresu Ameriky: „O poměru Sovětského svazu k USA nelze říci nic dobrého.“

V zahraničně-politické řeči, která trvala asi tři čtvrti hodiny, podal Molotov obsáhlý přehled zahraniční politiky sovětské vlády v souvislosti s nynější světovou situací a dále přehled nynějších vztahů Ruska k jednotlivým evropským a mimoevropským státům.

Poslední čtyři měsíce, pravil Molotov na počátku své řeči, měly pro Evropu největší důležitost. Nynější válka rozšířila se ve velkém rozsahu na Norsko, Dánsko, Belgii a Holandsko a konečně také na celé území Francie. Jako čtvrtá velmoc Evropy vstoupila také Italie do války.

Vojenské události vyvíjely se v rychlém tempu, při čemž třeba zvláště zdůrazniti rychlé zdolání a kapitulaci Francie. Z nepřátel Německa zůstala jen Anglie. Katastrofa Francie ukázala, že vládnoucí francouzské kruhy neměly spojení s lidem. Francii nastávají nyní nové úkoly opětné výstavby, která však zřejmě nemůže býti uskutečněna starými metodami.

Jako nejdůležitější příznak vývoje posledních měsíců zdůraznil pak Molotov „velké úspěchy Německa“. Německý říšský kancléř teprve nedávno, pokračoval Molotov, znovu vyzval Anglii, aby válka byla skončena.

Jak známo, anglická vláda však německé návrhy zamítla a prohlásila, že bude pokračovati ve válce „až do vítězství“. Anglie chce nadále vésti válku pro zachování svého světového panství bez ohledu na to. že její vlastní situace se značně ztížila. Tak jsme „v předvečeru nových rozhodných událostí“.

K těmto úvahám připojil Molotov přehled o nynějším stavu vztahů Ruska k ostatním státům.

Při tom nejprve promluvil o vztazích Sovětského svazu k Německé říši.

Tyto vztahy, pevně založené na trvající úmluvě, se i nadále plně osvědčí. Smlouvy uzavřené mezi Německem a Sovětským svazem obě strany přísně dodržuji.

Běh událostí v Evropě nejen nezmenšil sílu rusko-německého paktu o neútočení, nýbrž naopak vyzdvihl důležitost jeho trvání a jeho dalšího vývoje.

Molotov nato sarkasticky odmítl spekulace anglických a jiných časopisů, které v poslední době často se pokoušejí zasíti všemi možnými zprávami a falešnými informacemi nedůvěru mezi Německo a Sovětský svaz. Tyto pokusy nemohou míti úspěch a v obou zemích se nepojímají vážně.

Přátelské a dobré sousedské vztahy mezi Ruskem a Německem, zdůraznil, řečník, budou naopak v plné míře zachovány.

Pokud jde o vztahy Ruska k Italii,

Molotov výslovně konstatoval jejich zlepšení v průběhu posledních měsíců. V zahraniční politice Sovětského svazu i Italie je naprosté vzájemné porozumění, jakož i příznivý vývoj vzájemných vztahů. Pokud jde o vztahy anglo-sovětské, nenastalo v Anglii v poslední době žádné podstatné zlepšení. Po všech známých nepřátelských činech, které Anglie podnikla proti zájmu Sovětského svazu, nebylo ani možno očekávati positivní vývoj v poměru mezi Ruskem a Anglií.

V další části své řeči promluvil Molotov o vývoji na jižní hranici (Besarabie a severní Bukovina) a na Baltickém moři (Baltické státy). Pokud jde o Besarabii a severní Bukovinu, jsou známy události, které vedly k připojení těchto území k Sovětskému svazu. Nyní byl pokojným způsobem rozřešen konflikt, který trval mnoho let. „Naše vztahy k Rumunsku mohou nyní přejiti do úplně normálních koleji.“

Řečník pojednává pak obšírně o událostech, které způsobily nejposlednější vývoj tří baltických států.

Smlouvy o vzájemné pomoci, které byly na podzim m r. uzavřeny se třemi baltickými státy, praví Molotov, nepřinesly žádoucí výsledek, protože „vládnoucí skupiny“ těchto států zmařily skutečné sblíženi se Sovětským svazem, ba nastoupily cestu k zostření těchto styků.

Porušily pakt o vzájemné pomoci se Sovětským svazem, což sovětská vláda nemohla strpěti.

Proto sovětská vláda požádala baltské státy, aby vytvořily nové vlády a dovolily vstup oddílům rudé armády. Výsledkem tohoto vývoje byly pak parlamentní volby v Estonsku, Lotyšsku a Litvě, které vyzněly pro zřízení sovětského režimu a pro připojení tří baltských států k Sovětskému svazu.

Obyvatelstvo Sovětského svazu zvýšilo se připojením Besarabie a baltských států úhrnem asi o 10 milionů osob.

V hospodářském směru mimořádný význam má skutečnost, že Sovětskému svazu od nynějška přísluší v Baltickém moři četné nezamrzající přístavy. Řečník zvláště zdůraznil, že těchto úspěchů zahraniční politiky bylo dosaženo pokojnou cestou.

O vztahy Ruska k Finsku,

Molotov konstatoval, že mírová smlouva, sjednaná před čtyřmi měsíci, byla v celku provedena uspokojivé. Hospodářskou úmluvou, která byla sjednána nedávno mezi sovětskou a finskou vládou, byly otevřeny také příznivé perspektivy v oblasti obchodně-politické. Před nedávnou dobou rozhodla se finská vláda na návrh vlády sovětské demilitarisovati Aalandské ostrovy a dala souhlas ke zřízeni sovětského konsulátu.

Molotov vyslovil pak naději, že nynější rusko-švédské hospodářské jednání bude miti v brzku v zájmu obou států positivní výsledek.

Pojednávaje o vztazích Sovětského svazu k balkánským státům, zmínil se řečník o obnově diplomatických styků s Jugoslavií. Jest naděje, že tyto styky se dále zlepší a že postupné budou vybudovány i vzájemné hospodářské poměry. Vztahy k Bulharsku jsou normální. Mezi oběma státy není protikladů, které by se mohly stavětí v cestu dalšímu zlepšení vzájemného poměru.

Vztahy k Turecku,

pokračoval řečník, nedoznaly v poslední době „žádné podstatné“ změny. Dokumenty uveřejněné v německé Bílé knize vnesly ovšem nepříznivé světlo na některé politické osobnosti v Turecku. Německá odhalení nebyla také nijak oslabena prohlášením francouzského velvyslance v Ankaře Massigliho.

V souvislosti s tím Molotov poukázal na to, že sovětská vláda již v dubnu tohoto roku upozornila tureckou vládu na následující „nepřípustné“ skutečnosti: před zmíněnou dobou bylo pozorováno, že četná zahraniční letadla, která přiletěla z tureckého území, přeletěla ruské hranice v oblasti Batumu. Turecká vláda nejprve tyto události popírala, pak však slíbila, že učiní opatřeni, aby se takovéto příhody neopakovaly. Dnes, na základě německých dokumentů, se již ví, jak to s těmito letadly bylo.

Molotov promlouval dále o vztazích Sovětského svazu k Iranu

a pravil nejprve, že ani o poměru k Iranu nelze říci mnoho nového. Je ovšem třeba poukázali podobně jako v případě Turecka na nepřípustnou událost, totiž na to, že v dubnu tohoto roku přeletěla zahraniční letadla směrem od iránského území oblast u Baku.

Iránská vláda tuto událost popřela, avšak německé dokumenty vysvětlují i tuto záležitost. Opakování takovýchto události může však míti nemilou zápletku ve vzájemných vztazích. Sovětská vláda v každém případě čerpá z toho poučeni, že její bdělost musí býti v budoucnosti zesílena i na jižních hranicích státu.

O vztazích Sovětského svazu k Japonsku Molotov prohlásil, že sovětsko-japonský poměr

se v poslední době trochu normalisoval. 9. června byla sjednána známá úmluva o úpravě hranic v území Noman-hor, které bylo dějištěm loňského konfliktu. Tato úmluva má tím větší význam proto, že stálé oddalováni úpravy této sporné otázky mělo nepříznivé účinky jak na vztahy mezi Sovětským svazem a Japonskem, tak i na vztahy nynějšího Mongolska a Mandžukua.

Molotov poznamenal, že v poslední době možno konstatovati několik dalších příznaků, že i Japonsko má přáni zlepšiti vztahy k Sovětskému svazu. Jest v zájmu obou stran, aby za tímto účelem byly odstraněny četné překážky, které stojí v cestě zlepšení jejich vzájemných vztahů.

O poměru Sovětského svazu ke Spojeným státům severoamerickým,

pokračoval Molotov, „nelze říci nic dobrého“. V Moskvě jsou si dobře vědomi, že úspěchy, kterých Sovětský svaz docílil v posledních měsících, se nelíbí jistým kruhům Spojených států. „Než“, pravil řečník, „vykonáme své úkoly i bez pomoci tohoto nespokojeného panstva z USA. Sovětská vláda však zcela rozhodně protestuje proti tomu, že vláda Spojených států — ostatně i Anglie — zabavila pohledávky baltských států ve Spojených státech.“

Molotov dále pravil, pokud jde o poměr Sovětského svazu k Číně, že Sovětský svaz zachovává dobré sousedské a přátelské vztahy k čínskému sousedu, jak to ostatně také odpovídá sovětsko-činskému paktu o neútočení.

Molotov zakončil svou řeč významným souhrnem všeobecných vyhlídek, které vyplývají z nynější světové situace.

Nynější změny v Evropě, tak pravil, jsou ve znamení velkého úspěchu německých zbraní. Německo vyšlo z dosavadního průběhu konfliktu posíleno; své nepřátele už zčásti zdolalo a donutilo Francii ke kapitulaci.

Nastínil pak imperialistické choutky Spojených států, kteréžto choutky ovšem jsou zahalovány reklamou t. zv. zájmů západní polokoule. Sovětský svaz musí dokázali zesílenou bdělost a musí se věnovali upevnění svých vnitřních i vnějších posic.

Sovětský svaz nesmí se spokojiti svými dosavadními úspěchy; bojovníci Sovětského svazu — tak skončil Molotov svou řeč — musí si spíše i nadále vzíti k srdci výrok Stalinův, že všechen sovětský lid musí býti ve stálé mobilisační pohotovosti a musí čeliti jakékoli hrozbě nepřátelského přepadení, aby ho žádný manévr nepřátelů Sovětského svazu nemohl překvapiti.

Shromážděni přijalo Molotovovu řeč s velkým potleskem. Nejvyšší sovět přijal pak resoluci, v níž se bezvýhradně schvaluje zahraniční politika sovětské vlády.