Zajímavá a málo známá historie vaření piva v Čechách

Z historie českého pivovarství.

Stáří našeho pivovarství spadá do 11. století, kdy v zakládacích listinách církevního zboží mluví se o sládcích a jména jejich se uvádějí. Ve 13. a 14. století jsou již časté zmínky o hvozdech, sklepích, sladovnách a pivovarech.

Pivovarství rozvíjelo se hojně se zakládáním měst, kdy čeští králové udělovali měšťanům výsady monopolu pivovarského. Na venkově měl podobný monopol velkostatek a stal se týž pramenem ústrků porobeného lidu selského, jemuž poroučeno pivo z panských pivovarů i proti své vůli kupovati a na nějž uvaleno i právo pokutné za překročení panských nařízení.

Ve městech podobnou výsadou bylo t. zv. hájemství čili právo první míle. Nikdo jiný, kromě výsadníka, nesměl v obvodu 1 míle sladovati a pivo vařiti. Výsady té kromě měst pražských požívala města: Beroun, Budějovice, Čáslav, Čes. Brod, Domažlice, Kadaň, Kolín, Kouřím, Klatovy, Litoměřice, Louny, Mělník, Most, Mýto, Nymburk, Písek, Slané, Stříbro, Tábor, Ústí, Vodňany.

Velkostatek záhy podlamoval tyto výsady král. měst, z čehož mezi stranou městskou a panskou povstal tuhý spor, trvající od r. 1479 až do r. 1517, kdy ve smlouvě svatováclavské ujednáno, aby páni ani rychtáři nebránili lidu venkovskému pivo z měst odebírati a obilí do měst vozili.

Však i právo míle ve větších městech bylo stále porušováno i přes to, že živnostníci trestáni ztrátou, mistrovství, měšťané zbavením měšťanství a stavovští pánové pokutou 1000 říšských dolarů a kromě toho zabavením piva.

Monopol dlouho nepotrval. Již roku 1385 povoluje Václav IV. dovoz svídnického a žitavského piva do Prahy. Později Rakovníku, nejlepším pivem proslulému, dovoleno čepovali mimo obvod města. Josef I. obnovil r. 1705 zákaz dovážení piva z venkova do měst, ale již r. 1708 činí ústupky. Ironií práva hájemského na příklad bylo, že panstvo, zdržující se většinou ve městech, nesmělo píti své vlastní pivo z venkovských pivovarů.

Dvor. dekrety z r. 1788 konečně prohlášena svoboda odbytu piva.

Pominutím výsady klesl počet pražských domů pravovárečných a sladoven ze 164 na 88. Pivovarství bylo nejkonservativnějším řemeslem. Pravováreční měšťané konali várky ve společných pivovarech v ustanoveném pořadí, což po staletí zachováváno. Společně také sladováno.

Prastarý řád pivovarský udržován v některých městech až do roku 1884. K pokroku v pivovarství přispělo zrušení práva propinačního roku 1869, dále rozvoj technických věd. Někdejší privilegované řemeslo stalo se důležitým průmyslem hospodářským. Piva vařena dříve pšeničná a ječná. Pšeničné bylo za Lucemburků proslulým a v Bavorsku prodáváno v ceně dvojnásobné.

Čepováno u nás až do roku 1746. V 15. a 16. stol. proslula bílá piva: brodské, domažlické, hradecké a stříbrské a červená piva: berounské, chomutovské, rakovnické, rokycanské, slánské a žatecké. Roku 1842 zastínilo arci všechny druhy našich piv plzeňské. Roku 1841 bylo v Čechách 1052 pivovarů.