Nové nařízení o výrobě chleba a pečiva.
Tyto dny nabývá platnosti nové minist. naříz. z 20. prosince 1915 o výrobě a prodeji chleba a pečiva.
Vzhledem k jeho důležitosti i pro širší kruhy uvádíme nařízení v celém zněni:
§ 1. Pšeničné mouky na pečivo a pšeničné mouky na vaření nesmí se používali k výrobě chleba. Ministr vnitra může případ od případu povoliti na návrh válečného obilního ústavu výjimky z toho pro země, okresy nebo obce.
§ 2. Zemské politické úřady mají, přihlížejíce ke druhům mouky k výrobě použitým, stanovití jakost a váhu chleba a se zřetelem k nynějším poměrům prodejní cenu.
§ 3. Po živnostensku vyráběti a prodávati drobné pečivo je zakázáno.
§ 4. Po živnostensku vyráběti necukrované suchary (suchary z vody) je dovoleno pouze s povolením zemského politického úřadu.
§ 5. Zemské politické úřady jsou zmocněny v případech zcela zvláštního zřetele hodných, zejména při výrobě chleba a pečiva pro léčebné ústavy, jakož i dietetické a náboženské účely, povoliti na žádost případ od případu výjimky z předpisů §§ 1. a 3.
§ 6. Obchodníci a jinačí prodavači smějí uváděti do obchodu chléb tuzemského původu odpovídající předpisům tohoto nařízení.
§ 7. Pekaři, obchodnici a jinačí prodavači chleba jsou povinni prodávati kupujícím chléb též nakrájený na kousky v každém požadovaném množství.
§ 8. K živnostenské výrobě cukrářského zboží všelikého druhu nesmí se používati pšeničné a žitné mouky.
Vyráběti cukrářské zboží všelikého druhu s použitím jiných druhů mouky, než v předchozím odstavci vyjmenovaných, je dovoleno toliko o dvou dnech v týdnu. Starosta obce má tyto dva dny stanovití se zřetelem k místním zvyklostem a veřejně je vyhlásili.
K živnostenské výrobě kakesů smí se upotřebíti pšeničné a žitné mouky toliko v množství, nepřevyšujícím 30 proc. (jako dosud) celkové váhy množství těsta. Zem. politické úřady mohou živnostenskou výrobu kakesů časově obmeziti nebo úplně zakázali.
Vyráběti po živnostensku cukrářské zboží z máslového (listového) a kynutého těsta je zakázáno. Za živnostenskou pokládá se každá výroba za účelem dodávání třetím osobám za úplatu.
§ 9. Pekařům a cukrářům je zakázáno přijímali k vypečeni těsto od třetích osob připravené.
§ 10. Pekařské a cukrářské zboží smí se u výrobců a obchodníků, jakož i v hostincích a výčepech všeho druhu podávati zákazníkům toliko na jejich žádost neb objednávku. Stavětí mísy s těmito výrobky na stoly, jakož i roznášeti je v mísách k volnému výběru je zakázáno.
§ 11. Pekaři, cukráři, jinačí prodavači pečiva jakož i hostinští a výčepnici všelikého druhu mají na místě každému viditelném vyvěsiti otisk tohoto nařízení ve svých prodejnách a provozovacich místnostech.
§ 12. Politické úřady první stolice, jakož i policejní úřady jsou oprávněny prostřednictvím svých orgánů nebo zvláště k tomu zřízených a stran zachováni obchodních tajemství do přísahy vzatých znalců místnostech, kde se pečivo připravuje, uschovává, prodává nebo balí, kdykoliv provésti prohlídky, nahlédnouti do obchodních záznamů a dle výběru vzíti vzorky za účelem vyšetření.
Podnikatelé závodů a jejich zástupci jsou povinni podali úředním orgánům a znalcům každé na nich žádané vysvětleni.
Politické úřady první stolice, jakož i policejní orgány jsou zmocněny přibrali k těmto úředním výkonům také orgány finanční stráže, potravinové policie a tržní policie obec. úřadů.
§ 13. Přestupky tohoto nařízení a předpisů na jeho základě vydaných, pokud nenastupuje stihání trestním soudem, trestány jsou politickým úřadem první stolice peněžitou pokutou do 5000 korun nebo vězením do 6 měsíců.
Dopustí-li se přestupku živnostník, může kromě toho, pokud jsou tu předpoklady § 133b) odst. 1. lit. a) z. ř., býti nařízeno odnětí živnostenského oprávněni.
§ 14. Toto nařízení nevztahuje se na výrobu chleba a pečiva pro vojenskou správu
§ 15. Toto nařízení nabývá dne 23. prosince 1915 platnosti na místo min. nař. z 11. srpna 1915 č. 231 ř. z.
témata článku:
Diskuze k článku „Zákon, zakazující pečení chleba z pšeničné mouky a omezující výrobu cukrovinek“