Rusínské holubce.
Laskavostí sl. Žurakiewské, Malorusínky, která v hospodyňské škole v Chrudimi hospituje, dostalo se nám předpisu na velmi chutný pokrm rusínský a redakce doufá, že se zavděčí čtenářkám, seznámí-li je s tímto národním jídlem rusínským.
¼ kg vepřového masa pokrájí se na drobné kostičky, ½ kg rýže se přebere a spaří, 2 velké cibule se drobně pokrájí a na omastku dusí tak dlouho, až je cibule měkká, ale dosud bílá, načež se vše dohromady smíchá a dle chuti osolí a opepří.
Menší hlávka zelí se list po listu obere, listy se vyperou, silná žebra se seříznou a listy zelné se spaří. Na to do každého listu dá se lžíce míšeniny, pozorně se všech stran se zabalí a rovná do hrnku. Na dno nádoby dá se několik celých listů zelných a záviny kladou se lehce na sebe, aby bylo mezi nimi dosti místa, neboť se rýže navaří.
Na vrch dá se opět několik listů zelných, vše zaleje se úplně vodou a pozvolna na mírném ohni l½—2 hod. vaří. Uvařené holubce rovnají se na mísu a mohou se na povrchu politi buď omastkem, neb kyselou smetanou, ale nutné to není, jmenovitě je-li maso tučné.
Komu chutná lépe zelí nakyslé, může závitky zaliti kyselou syrovátkou místo vodou. Holubce mohou se jisti hned čerstvé, ale mohou se také nechati 1 až 2 dny ve studenu a pak ohřáté se předkládají. Šetrné hospodyně rusínské často tak dělají k vůli úspoře paliva.
Rusínské holubce jsou jídlo nejen velmi chutné, ale i výživné a lehce stravitelné; jest to oblíbený národní pokrm rusínský. Aby i v zimě mohly pokrm ten připraviti, nakládají rusínské hospodyně do zelí celé menší hlávky zelné, které společně se zelím ukyšou a v zimě slouží ku přípravě oblíbené krmě.
Postní holubce připravují bez masa tak, že vezmou o trochu více cibule a usmaží ji na čerstvém oleji lněném, konopném, slunečnicovém, neb oleji z jader dyně a smýchají vše s rýží; oleje beře se více, aby rýže byla dosti mastná. Ostatní příprava je stejná jako u holubců s masem.
témata článku:
Diskuze k článku „Zapomenutý recept na rusínské holubce“