Zázraky moderní chemie: výroba pneumatik z cukru

rubrika: historické články / věda a výzkum, původně vyšlo: Moravský illustrovaný zpravodaj 1931, autor Fr. Dlouhán.
Moderní věda dokáže vytvořit úžasné věci. Ale co třeba vyrobit pneumatiky z cukru nebo uhlí? Snahy nahradit přírodní kaučuk umělou sloučeninou a z ní vyrábět pneumatiky vám přiblíží článek z roku 1931.
Následující text pochází z roku 1931

Pneumatiky z cukru.

Počátek převážné většiny všech věcí tkví v přírodě. I mnohé z toho, čím si posloužila technika a chemie, mělo v přírodě svůj původ.

Teprve později, když snad vynález ovládl svět tak, že příroda nepostačovala již poskytovati dostatečné množství látky k výrobě nějakého předmětu, přicházel člověk se svým důvtipem, aby si látku přírodní nahradil látkou umělou. Rozleptal dílo buňky, nalezl jednotlivé prvky a jejich sloučením hleděl potom umělou cestou dobýti zase celku.

Ve mnoha případech se mu to podařilo. Vzpomeňme jenom, co všechno dnes máme umělé! Umělé tuky, umělý kámen, umělé hnojivo atd. Dějí se zcela vážné pokusy o sestrojení umělého člověka, jak o něm pojednává známé drama Karla Čapka »RUR« (Rozumoví Universální Roboti), které si dobylo divadel celého světa.

Ale i ve skutečnosti máme již řadu takových zařízení, která představují universální, všestranně pracující roboty-dělníky. Kolik jen přístrojů už dneska je, které zatlačily člověka z jeho místa! Těžko se dopočítat. Od jednoduchých až po nesložitější najdeme v běžné potřebě moderního člověka. Někde pak již dávají takovýmto strojům i lidskou podobu, je-li toho potřebí.

V Paříži viděl jsem choditi po ulici železnou nestvůru, vymodelovanou a nabarvenou jako poslíček ve svých typických šatech; chodila po ulici a rozdávala jakési letáky. I člověka umí si sestrojiti člověkova věda!

V poslední době dělá nejvíce rozruchu na tomto poli umělého vyrábění přírodních látek pokus o vyrobení kaučuku, materiálu, ze kterého je zhotovena guma pneumatik. Kaučuk je látka rostlinná, získávaná z kaučukovníku v Americe.

Ačkoli je to rostlina, která není blizká vyhynutí, chemikové se domnívají, že jejím umělým sestrojením by získali dvě věci: jednak by snad mohli kaučuk zdokonaliti, jednak by nebyl obchod kaučukem vázán jen na domovinu této rostliny. Jsou to především dva státy, které se zabývají touto myšlenkou umělého kaučuku.

Německo — které na poli techniky a chemie pracuje vůbec s neobyčejnou horlivostí — a Sovětské Rusko. V Německu béřou za podklad svých pokusů uhlí a vápno. Uhlí proto, poněvadž se z něho dobývá acetylén, jedna ze základních látek kaučuku. V Rusku pak obírají se myšlenkou vyrobiti kaučuk z cukru a alkoholu. Jakou cestou, není zatím známo, ale jejich pokusy jsou závažné.

V cestu staví se však této umělé výrobě kaučuku stále ještě laciná prodejní cena kaučuku přírodního, který je ovšem stále ještě nejlepší, pokud výsledky pokusů nejsou ověřeny praksí. Nicméně dnes není nic nemožného.

Je zcela dobře myslitelno, že práce chemiků se zdaří a že za pár let budeme jezditi s pneumatikami z cukru.


Původní zdroj historického článku:
Moravský illustrovaný zpravodaj 1931, autor Fr. Dlouhán.


témata článku:
datum digitalizace historického článku a zveřejnění na internetu:
10. listopadu 2019


Diskuze k článku „Zázraky moderní chemie: výroba pneumatik z cukru“



 

Líbí se Vám naše původní historické články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!




Všechny historické články jsou 100% reálné! Zveřejňujeme je tak, jak byly napsány v době původního vydání.
V historických článcích nejsou prováděny žádné jazykové úpravy podle dnešního pravopisu.

Námi vydávané historické texty, fotografie a obrázky pocházejí z právně volných zdrojů.

Upozorňujeme, že na naši digitalizaci historických zdrojů a kolorování fotografií se již autorská ochrana vztahuje!
Pokud od nás chcete nějaký obsah přebírat, tak nás prosím nejdříve kontaktujte pro domluvení podmínek. Děkujeme za pochopení.

© 2011 - 2024 Bejvávalo.cz
ISSN 2570-690X

Magazín Bejvávalo.cz je již od počátů svého fungování v roce 2011 provozován
na originálním redakčním systému z dílny Perpetum web design.