Zdravé stravování: jak a kdy nejzdravěji jíst

Jak máme jísti?

Nedávno přednášel v Mnichově prof. Borosini o thematě „Požitky a zákon přírody“. Mezi jiným mluvil také o jídle.

Především, kdy máme jisti? Prof. Borosini míní, že nemáme jisti jen tehdy, když máme t. zv. „hlad“, nýbrž máme tak dlouho čekat až předešlé jídlo opustí žaludek. Jest velkým omylem mysli ti, že přijímáním potravy v krátkých přestávkách může tělo rychle sílit a mohutnět.

Tento omyl spočívá na nesprávné výživě, které je kulturní člověk vystaven již od útlého mládí.

Již kojenec dostává namnoze víc potravy, než by dostávati měl a ubohý žaludeček často není s to dostáti všem na něj kladeným požadavkům.

Tak je člověk vychováván k tomu, že má přehnanou touhu po potravě a při každém jídle pojídá příliš mnoho.

Dětem by prý se proto nemělo dávati po snídani nic „na deset hodin“. Slabým dětem se tímto špatným zvykem přímo škodí, neboť při zažívání jsou nuceny pracovati. Avšak největším zlem, jímž moderní lidstvo trpí, je prý rychlé polykání špatně rozkousané potravy.

Příroda nám dala zuby proto, abychom jich užívali. Zanedbáváme-li žvýkání, propadají naše zuby předčasné zkáze a přispíváme k celé řadě rozkladových procesů, při nichž vyvinují se v našem těle hnilobné jedy nejhoršího druhu. Často je slyšet moderního člověka naříkali si na nedostatek času k jídlu.

Tato námitka je však bezpodstatná. Máme li jen pět minut k disposici, je lépe v těchto pěti minutách pojisti málo, ale pomalu a dobře rozkousané, nežli v deseti minutách spolykati hromadu jídla. Ostatně každý člověk při každém povolání najde si k hlavnímu jídlu volnou hodinu a třeba to i večer bylo.

Pokud se týká vegetariánství, prohlásil prof. Borosini. že by mohli býti vegetariáni mnohem dále, kdyby fanatikové, kteří se mezi nimi nalézají, právě tak, jako mezi protivníky alkoholu, byli postupovali méně útočně.