Historie přípravy chleba od úplných začátků až do dnes

Jak se dříve připravoval chléb.

Již v šerém dávnověku bylo obilí za účelem lidské výživy pěstováno a v době židovských patriarchů bylo pěstování obilí všeobecně rozšířeno ; vždyť byl již Abel rolníkem.

V prvopočátku se požívala zralá zrna celá, mlýnem byl každému vlastní jeho chrup; když ale lidé poznali oheň, používali jej ku pražení celých klasů, jež hlavně jako zásoba při cestování sloužily.

Ještě dodnes zachovala se tato zvláštní příprava chleba u několika kočovných kmenů v Arabii. Obilí sklízelo se později srpy, do snůpků vázalo a na poli sušilo. Tam také nacházelo se rovné zdupané místo jako mlat ; sem byl voly přitažen mlátící povoz buď v podobě sani neb válce kameny zatíženého, povozem jezdilo se dokola a zrní se vymačkávalo.

Čistění dělo se hned zpočátku tak, jak udrželo se do doby nedávné, totiž váním, jímž se těžké zrno od plev a zadiny oddělilo. Brzy připadlo se na to, zrní kameny rozdrtiti, což vedlo k vynálezu ručního mlýna, jenž rychle se rozšířil a dosud v mnohých krajinách na Východě nezměněný se spatřuje.

Pořízení takového mlýna, jakož i jeho upotřebení bylo velmi jednoduché. Na větším plochém kameně se zvýšeným okrajem točil se podobný kámen s nálevkovitým otvorem uprostřed dřevěným roubíkem do kola až bylo obilí do onoho nálevkovitého otvoru nasypané na mouku rozemleto. Tuto namáhavou práci vykonávaly ženy každého jitra před snídaní a vždy jen tolik najednou se namlelo, co se za den spotřebovalo. Jako řemeslo vyvinulo se mlynářství daleko později. Větší množství mouky dodávala vězení, kde ku mletí vězňů používáno bylo.

Mouka různým způsobem připravovaná byla vedle masa ode dávna důležitou potravinou. Chléb měl z počátku podobu koláče, nedržel se ale dlouho a ztratil brzy svou chuť, poněvadž nebyl zkvašen ; proto také nikdy větší zásoby najednou se nedělaly. Za doby Mojžíšovy bylo u většiny civilisovaných národů používáno kvasu a nebo podobně působících látek.

Když se těsto dobře prohnětlo a kvašení ukončeno, vyválela hospodyně těsto v tenké placky a kladla je na řežavé uhlí neb na horký popel. V krátké době byl chléb za častého obracení upečen a hned se pojídal a jak jinak býti nemohlo, často prepečený neb nedopečený.

Vedle tohoto původního pečení chleba, jež se u černochů afrických dodnes udrželo, upotřebeno bylo širokých hrnků, jež se na uhlí rozpálily, načež nalípalo se na ně zevně těsto v tenké vrstvě, brzy se do hněda upeklo a chléb byl hotov k pojídání.

Ve vznešených domech byla hned u ohniště zřízena pec z pálených cihel; totiž čtverhranná prohlubina, do níž se dle jejího tvaru upravený chléb vkládal a buď topením ze zdola neb se stran vypekal. Pec se klenutým víkem přikrývala. Od této základní formy nebylo však daleko k nynější klenuté peci.