Geniální způsob, umožňující už před 100 lety přenášet fotografie na dálku pomocí telegrafu

Nový způsob telegrafování obrazů.

Dosavadní způsob telegrafování obrazů do dálky vyžaduje složitých a nákladných přístrojů, se kterými začasto se těžce pracuje, a jichž obsluha není právě snadná.

Je tedy snahou vynálezců zjednodušit je tak, aby bez užití složitých zařízení umožnily přec rychlé, věrné a laciné telegrafování obrazu.

Dva Italové, Bortini a Ascoli, vynalezli nový jednoduchý a praktický způsob, který budeme moci užiti všude, kde máme k disposici telegrafní úřad. Methoda obou vynálezců bude mít velkou důležitost při stihání nebezpečných zločinců; neomezí se však jen na tento specielní obor. Levný tiskací přístroj nutný pro praktické provádění, jakož i fotografický přístroj opatřený mřížkou může si poříditi při dnešní poměrné láci přístrojů každá redakce obrázkového časopisu, ba i mnohý soukromník zajímající se o věc.

Při provádění je nutno obraz nebo kresbu rozložití v soustavu čtverečků. Všimněm si pozorněji některého z obrázků našeho listu, jež jsou většinou hotoveny autotypicky, při čemž se pomocí rastru (mřížky) rozdělí obraz na řadu čtverečků. Podobnou fotografii můžeme s použitím mřížky zhotoviti podle obrázku určeného na přenos každým fotografickým přístrojem. Nato si sestavíme jakousi stupnici různě velikých černých čtverečků, asi tak, jak to vidíme na připojeném obrázku.

Každý čtvereček si označíme jedním písmenem abecedy. Pak vezmem na pomoc silně zvětšující ruční lupu a prohlížíme postupně jednotlivé čtverečky fotografie, srovnávajíce jich velikost s velikostí čtverečků stupnice. A najdem, že na př. první čtvereček odpovídá našemu čtverečku označenému písmenou N, druhý že odpovídá čtverečku označenému písmenou G, atd.

Nalezená písmena abecedy, tak jak jsme je našli srovnáním, jsou tudiž jakýmsi písmenkovým přešifrováním našeho obrazu, a stačí jen písmeny odtelegrafovat. Příjemce depeše čte písmenka a pomocí zvláštního tiskacího stroje tiskne čtverečky na papír v tomže pořádku, ve kterém odesilatel sledoval jednotlivé body původního obrazu.

Způsob tento, jak seznáme z vyloženého principu, je velice jednoduchý; počítejme však, vyplatí-li se a nebude-li příliš drahý. Fotografický přístroj odesílací stanice jakož i tiskací přístroj příjemcův je možno si opatřit za laciný peníz. Jedná se tedy jen o výlohy spojené s telegrafováním písmenek.

Prohledněm si znovu lupou některou fotografii našeho časopisu. Obyčejně čítá mřížka při autotypické reprodukci užitá obrazů až 50 bodů na 1 cm délky. Kdybychom měli tedy odeslat obrázek rozměrů 4x4 cm, který je dle toho složen ze 40.000 bodů, byli bychom nuceni odtelegrafovat 40.000 písmenek, jež bychom byli nuceni spojovat ve slova (ovšem beze-smyslná).

U nás se jak známo za jedno slovo považuje slovo, které neobsahuje více než patnáct písmen; slova delší se počítají za dvě. V našem případě bychom tudíž mohli spojovat písmena v jakási slova nejvýše patnáctipísmenová, jichž by bylo v užitém příkladě 2667. Za takový telegram bychom za platili asi 160 K, což by ovšem přišlo hodně draho.

Vynálezci si však pomohli jednoduše tím, že užili hrubšího rastru, který však přec vyhovoval požadavkům zdařilé a věrné reprodukce, a který má jenom 14 čtverečků na 1 cm délky. Obrázek 4 X 4 cm bude jím tedy rozložen na 3136 čtverečků, což odpovídá 210 slovům za 12 K 60 h.

Methoda Bortini-Ascoli-ova má budoucnost, poněvač poskytuje věrné obrázky, nevyžaduje složitých manipulací a komplikovaných strojů, dá se užiti všude, kde je telegrafní úřad v místě, a co hlavního v našem století peněz, je levná.