Dvojitá lokomotiva mexická.
Tento na pohled tak zvláštní typ lokomotivní je sice u nás dosud nevídaným, avšak nikterak novinkou. Již v letech padesátých byla jedna z lokomotiv súčastněných konkurrence na trati Jižní dráhy přes Semmering do Štyrska stavěna jako stroj vyobrazený, dodaný loni ve třech exemplářích pro centralní dráhu mexickou.
Neobyčejná tato konstrukce má za účel získání typu nadmíru těžkého a účinného, jak velely zvláštní poměry oné dráhy, jmenovitě ostré křivky a příkrá stoupání trati procházející hornatými krajinami Cordiller; vskutku náleží stroj ten mezi nejtěžší, neb jeho úhrnná váha obnáší 130.000 kg.
Hnací nápravy zmíněné lokomotivy — na rozdíl od veškerých našich typů — jsou pro přílišnou vzdálenost předních a zadních náprav vždy dvě a dvě spojeny v podvozek otočný pod hlavní frémou stroje; to má ovšem za následek, že parní stroj nemůže být přímo spojen ojnicí s čepy náprav, nýbrž že se pohyb od křižáku na nápravy přenáší pomocí pák umístěných za parními válci. Vlastní stroj každé poloviny lokomotivy má jeden válec malý (o vysokém tlaku) a dva válce velké (nízkotlaké); je to tedy obyčejný compoudní stroj s velkým válcem rozděleným ve dva. Průměry válců obnášejí 350 a 630 mm, admissní napjetí páry 13 atm.
Kotel je pro obě polovice lokomotivy společný, prochází po celé délce její a rozděluje budku pro obsluhu ve dví; po jedné straně je stanoviště strojvůdcovo, po druhé straně pak stojí topič, jenž ovládá zásobu uhlí a vody uloženou z části v postranních skříních a hlavně nad kotlem. Ze společné peci s postranními dvířkami rozbíhají se pak kouřové trubky v počtu po 20 na každou stranu ke kouřovým komorám a ke komínům.
témata článku:
Diskuze k článku „Dvojitá parní lokomotiva“