Recepty na ovocné máslo a ovocnou huspeninu, zdravé pochoutky z doby našich prababiček

Přípravky z ovoce.

1. Ovocné máslo

Ovocné máslo dá se z každého ovoce, jak jadernatého, tak peckového i bobulového následujícím způsobem připraviti:

Připravuje se v kotli neb hrnci, jenž se do dvou třetin sladkým, čerstvým mstem (moštem) z jablek, hrušek neb z ovoce bobulového lisováním připraveného naplní. Pak přidá se tolik ovoce, z něhož máme máslo připraviti, aby byla nádoba skoro plná. V moštu se ovoce do něho vložené rozvaří na měkko a z něho pěnovou sběračkou vybéře.

Na to dáme do moštu podruhé totéž množství ovoce, jež znovu se tam uvaří, načež vleje se vše jakož i dříve vybrané rozvařené ovoce do nádoby nejlépe z kameniny neb ze dřeva a tuto směs necháme po 12 hod. dobře přikrytou státi. Pak dáme vše zase nad oheň, kdež se na kaši zavaří tak hustou, že se dá jako máslo roztírati.

Ovoce upotřebené musí býti arciť oloupané, pecek a jadřenců zbavené. Smícháním různých druhů ovoce, jež se v chuti doplňují, může se chuť výrobků tak zlepšiti, že není potřeba přidávati nějakého koření. Ovocné máslo se drží nejlépe v hliněných aneb kameninových hrncích neb v malých dřevěných kbelících a v nedostatku těchto i v sklenicích na zavařeninu.

2. Ovocná huspenina či gelée (čti želé).

K výrobě její hodí se zvláště jablka, kdoule, rybíz a angrešt. Ovoce (i červivé a padané) nesmí býti přezralé, nejlépe ať je nedozralé. Plody se omyjí, ale neloupají, ani jader nezbavují, ale částečně se rozkrájí.

V nějaké nádobě se ve vodě do měkka uvaří (nikoli ale rozvaří) a tolik vody se dá, že jest ovoce celé vodou pokryto. Ještě horké ovoce se lisuje. Použije se k tomu plátna, nejlépe pytlíku, jaký používá se na lisování tvarohu. Odtékající šťáva se s přídavkem cukru nebo medu (průměrně na 11 šťávy ¼—½ kilogramu) zavaří, až šťáva více nekape, nýbrž táhne se v nitky.

Dobrá huspenina musí býti jasná, pěkné barvy, jeviti vůni použitého ovoce a musí býti vystydlá jako jiná huspenina ke krájení schopna. Huspenina ještě horká vleje se do přihřátých sklenic a teprve druhý den, když úplně vychladla, na huspeninu vloží se pergamenový papír, jenž byl ponořen do rumu neb líhu a ještě se silnějším papírem ováže.

Huspeninu možno ještě tím způsobem připraviti, že vařená jablka (asi na 10 kg jablek 1 l vody) zvolna na stejnorodou hmotu rozvaříme a v tomto stavu do druhého dne v dřevěné neb kameninové nádobě (nikoli ale v nádobě mosazné neb měděné) státi necháme. Tato kaše se ne příliš jemným plátnem prolisuje a získaná šťáva, jak nahoře udáno, zavaří.

Huspenina zvláště z ovoce jadernatého a peckového může se také bez cukru připraviti, zvláště jsou-li plody ve vyšším stupni zralosti, což jest důležito se stanoviska zdravotního, neboť v nynější době přikládá se cukru značný význam zdravotní.

Výbornou huspeninu obdržíme také z nezralých vinných hroznů a připravuje se podobným způsobem; můžeme tímto způsobem výborně zužitkovati hrozny, když jak často se stává, vůbec nedozrají. Hrozny přivedou se zvolna do varu ve vodě a to na 3 l hroznů 1 l vody.

Nechají se vychladnouti a v tomto stavu se lisují a přidá se na každý litr šťávy, dle toho jak jsou hrozny kyselé 150—300 gr cukru, necháme znova povařiti a pěnu sebereme. Zcela zralé hrozny nevyžadují žádné přísady cukru. Když šťáva dosti zahustia, naloží se s ní, jak dříve bylo uvedeno.

Při výrobě másla ovocného vaří se tedy ovoce v moštu a jest jím mošt jablečný neb hruškový; při přípravě huspeniny se jen šťáva zahustí ; to jest ten rozdíl. Ovocné máslo a huspenina jest jmenovitě pro děti potravou zdravou a výživnou.