Modernizace budovy hlavní pošty v Praze

Dvorana s podacími kancelářemi v hlavní poštovní budově v Praze.
Fotografie amatéra p Karla Paspy.
Zdroj: archiv Bejvávalo.cz.

Poštovní dvorana v Praze.

Kdekoliv obchodní ministerstvo samo si staví své poštovní budovy, vybírá si k tomu nárožní staveniště a rozděluje vnitřní prostory tak, aby nárožní místnost v přízemí byla za dvoranu pro obecenstvo zařízena. Bývá to prostranná místnost, v jejíž zadní, polokruhovité stěně umístěny jsou jednotlivé podací kanceláře pro rozličné druhy dopisův a zásilek. Tak zařízeny jsou poštovní budovy v Plzni, Litoměřicích, Písku a jinde.

Také v Praze osvědčily se dřívější místnosti pro tyto kanceláře nejenom nedostatečnými, nýbrž i nad míru neprakticky rozdělenými, neboť byly roztroušeny dokonce v různých patrech a po mnohých, naprosto temných chodbách.

Z té příčiny odhodlala se poštovní správa r. 1899, soustřediti všechny podací kanceláře v jediné veliké dvoraně. Avšak poněvadž se dosud zachovalá budova hlavní pošty na rohu Jindřišské a Bredovské ulice neměla při tom bourati, nebylo možno užiti obecného vzoru pro zařízení dvorany této. Hledalo se jiné východiště a nalezlo se skutečně účelné rozřešení, které velkoměstským potřebám pražským dobře vyhovuje.

Rozsáhlá budova poštovní má několik dvorů, z nichž nejmenší se nalézá přímo za průčelím Jindřišské ulice. Tento dvůr jest nyní nad II. patrem dvojitou skleněnou střechou překlenut a tím přeměněn ve veliký sál, do něhož se v průčelní stěně dvěma dveřmi vchází z obou hlavních vchodů z Jindřišské ulice. Ostatní tři strany přepaženy jsou jakožto podací kanceláře, a to 2 pro psaní s penězi, 12 pro poukázky peněžní a poštovní spořitelnu, 9 pro doporučené zásilky a pro kupování cenných známek poštovních a 2 pro vydávání zásilek pošty povozné. Celkem je tu zařízeno tudíž 35 kanceláří v oblouku podél tří stran dvorany.

Avšak za těmi o kancelářemi, které jsou dřevem a drátovou sítí roubeny, ponechána jest široká chodba pro poštovní personál, kudy se do oněch podacích kanceláří vchází a z dvorany vychází.

Jak rozsáhlá jest tato dvorana, poznati lze jednak z přiloženého obrazu, jednak to vysvítá z těchto čísel. Prostor pro obecenstvo má plochu 445 m², kanceláře zabírají 170 m², pro komunikaci za přepažením zbývá pak ještě 310 m², tak že celková plocha dvorany měří 925 m² s 12.500 m³ vzduchového prostoru, z čehož plyne, že výška dvorany až po skleněnou střechu měří průměrně 13,5 m.

Do dvorany vchází se z Jindřišské ulice přiměřeně upravenými vestibuly a předsíněmi, v něž byly někdejší oba domovní vjezdy přiměněny. Prostor pro obecenstvo ve dvoraně jest opatřen lenoškami, psacími pulty, schránkami na psaní, dopisnice i vzorky a zásilky se zbožím.

Stěny dvorany, někdejší to zdi prostory nádvorní, ozdobeny jsou kolorovanými malbami sgrafitovými. Na třech stěnách mezi okny namalován jest říšský a zemský znak, jakož i znaky král. hlav. města Prahy a dalších 25 měst, dopravou důležitějších v království Českém. Mimo to jsou zde různé malby figurální a odznaky, znázorňující službu pošty listovní, povozně, telegrafní a telefonové.

Ve dvoraně zařízeno jest osvětlování elektrické i plynové, topení pak jest ústřední a děje se parou. Vzhledem ke značné výši dvorany obáváme se však, že bude nesnáz jednak s vytápěním v zimě, jednak zase s větráním v létě, a to tím spíše, poněvadž všechna okna, směřující v I. a II. patře do dvorany, vedou zase do místností pracovních, tak že není dobře možno, jimi větrati nebo teplotu regulovati.

Podávání balíků pro poštu povoznou zůstalo jako dosud ve dvoře, do něhož se vchází ulicí Bredovskou. Rovněž i podávání telegramů zůstalo na svém místě, totiž hned v průchodu ke dvoraně při vchodu z ulice Jindřišské. Dvoranou prochází se k oddělení pro psaní poste restante a pro psaní příhrádková, kdež jest pro obecenstvo za ustanovený poplatek přichystáno 320 příhrádek (boxů), na jméno znějících. Rovněž z dvorany vcházeti se bude k telefonovým hovornám ; avšak přestavba celé ústřední stanice telefonové není dosud ukončena.

Stavební práce provedeny byly za dozoru pražského architekta Čeňka Müllera; a to dodala Pražská mostárna v Praze železnou konstrukci střechy, Českomoravská strojírna ústřední topení, malíř V. K. Mašek v Praze zhotovil sgrafita, Rudolf Říhovský v Praze ostatní malby, Ant. Baumgartl v Karlíně dodal stavební práce truhlářské a přepažení dvorany, František Chadima v Praze nábytek, Wolf a Štětka provedli práce sklenářské, František Křižík v Karlíně elektrické osvětlování, Václav Šubert v Praze práce natěračské a Rakovnická továrna na zboží šamotové provedla práce dlažičské.