Měsíc pohledem dávných astronomů

Poslední čtvrt měsíční.
Historický obrázek kolorovaný serverem Bejvávalo.cz, původní autor neznámý.

O měsíci.

Ze všech nebeských těles jest měsíc (luna) naší zemi nejblíže, jsa od země vzdálen asi 384.000 km, skoro 4ookrát blíže než slunce.

Chodec, který by denně ušel 10 hodin cesty, přicestoval by na měsíc asi za 30 let; vlak přijel by tam za 250 dní, vystřelená koule za 20 dní. Zvuk dorazil by na měsíc za 14 dní; odpověď slyšeli bychom tedy z měsíce za 28 dní.

Měsíci je mnohem menší než naše země, činíť jen asi ¹/₅₂ obsahu zemského; i dalo by se tedy ze země udělati 52 tak velikých koulí, jako jest měsíc.

Povrch měsíce jest asi tak veliký, jako povrch Ameriky.

Je skoro úplně pokryt kruhovitými horami, vejčitými krátery a údolími, jež však jsou všecky pusté, holé a vyprahlé, beze vší zeleně, bez řek a jezer. Nad měsícem nemodrá se blankyt nebeský; nad jeho smutným povrchem nevznášejí se žádné vodní páry ani oblaky, které by zastiňovaly vyprahlý povrch jeho před žhoucím sluncem.

Na měsíci není ani vody, ani vzduchu, tudíž také žádného života.

Je to svět bez vody, bez ledu, bez deště a sněhu, bez rostlinstva a živočíšstva. Vlnky zvukové neroznášejí tam ani řeči ani zpěvu ani zvuku; hromový výstřel dělový zanikl by tam bez nejmenší ozvěny. Není tam ani svítání ani soumraku, nýbrž náhlý přechod z nejjasnějšího světla do nejčirejší tmy; den trvá tam 14 dní, noc rovněž 14 dní. Nežijí na měsíci lidé, ani nám podobní tvorové ; vládne tam věčné, hrobové ticho.

Měsíc, stárnoucí nebeské těleso, jest obrovský hřbitov, kolotající ve vesmíru!

Zatmění měsíce nastává, když měsíc v úplňku octne se právě mezi sluncem a zemí. Zatmění měsíce jest buď úplné nebo Částečné, dle toho, zda-li měsíc prochází stínem země celý nebo částečně. V 18 letech a 10 až 11 dnech opakují se zatmění měsíce po sobě v témž pořádku.

Průměr měsíce obnáší asi 3.500 km. Látky, z nichž měsíc se skládá, jsou lehčí než látky, které tvoří zemi; hutnost 1 cm³ látky zemské váží 1½kráte tolik, jako 1 cm³ látky měsíčné — měsíc má tedy jen ⅔ hutnosti zemské. Poněvadž měsíc je 52krát menší než naše země, je tíže na měsíci menší 6kráte než na zemi. Kdo by na zemi vážil 60 kg, vážil by na měsíci pouze 10 kg; kámen, vážící na zemi 6 q, vážil by na měsíci pouze 60 kg.

Zatmění Měsíce.
Zdroj: archiv Bejvávalo.cz, původní autor neznámý.

Měsíc má trojí pohyb: 1. otáčí se o svou osu, 2. obíhá kolem země, 3. se zemí kolem slunce.

V době svého oběhu kolem země otočí se měsíc zároveň o svou osu; den na měsíci obnáší tedy 29 našich dní. Část země k slunci obrácená jest osvětlována a zahřívána světlem a teplem slunečním polovici dne, t. j. 12 hodin; každá část měsíce však jest osvětlována skoro 14 dní, t. j. polovici z 29½ dne.

Jak asi vysokého stupně dosáhne teplota na povrchu měsíčném za tohoto dlouhého měsíčného bílého dne, a jak na protilehlé straně opět strašlivě vychladne za této dlouhé měsíčné tmavé noci! Neboť není na měsíci ničeho, co by hrozný žár a krutý mráz mírnilo.

Fáze Měsíce.
Zdroj: archiv Bejvávalo.cz, původní autor neznámý.

Měsíc oběhne okolo země jednou za 29 dní, 12 hodin a 44 minuty, při čemž jest stále toutéž polovicí k zemi obrácen.

Světla dostává se měsíci od slunce. Vidíme-li celý měsíc (t. j. polokouli měsícovou) osvětlený, říkáme mu úplněk ☺; vidíme-li měsíc neosvětlený, říkáme mu nový měsíc ☻; vidíme-li osvětlenou pouze část měsíce na pravé straně v podobě srpu, říkáme mu prvá čtvrt ☽; je-li část měsíce pouze po levé straně jako srpek osvětlena, pravíme, že jest poslední čtvrt ☾.

Prvá čtvrt podobá se D, měsíc doplňuje se, svítí před půlnocí ; poslední čtvrt podobá se C, měsíc couvá, svítí po půlnoci. Přibývání a ubývání měsíce, který denně vždy asi o hodinu později vychází, děje se tak, že uplyne týden (7 dní a 9 hodin), než se čtvrt změní; tyto změny střídají se ustavičně a pravidelně.