Potrava budoucnosti.
Zemřelý chemik Berthelot tvrdil, že místo připravování různých pokrmů, které vyžaduje mnoho času, budou z nich v budoucnosti továrny vyrábět výtažky, z nichž budou odstraněny různé zbytečné části. Tyto výtažky že se budou prodávati v podobě kuliček nebo pillulek.
Dnešní způsob složení a přípravy pokrmů má za následek, že musíme nejen mnoho sníst, abychom vpravili do těla potřebné množství výživných látek, vedle nichž je v našich pokrmech obsažena veliká část látek nepotřebných a neztravitelných, ale že musíme jíst několikrát denně.
Berthelot činil též praktické pokusy, při nichž se mu podařilo zhustit slepičí vejce na zcela malou krychličku, beefsteak pro jednoho muže se objevil jako tři malé hnědé kuličky a sklenice mléka jako nepatrná bílá tyčinka; rovněž se mu podařilo vyrobit čajové tabulky a kávové pillulky a z ½ kg hovězího masa zkomprimoval výživnou část jeho obsahu tak, že vážila pouze 9 g.
Úspora na připravováni takovýchto pokrmů by byla zajisté velkou předností, a je prý se skutečně co divit, že lidstvo v tomto ohledu učinilo dosud tak malý pokrok. Požíváme téměř beze vší volby, vše, ať je to stravitelné nebo ne, a nejméně tři čtvrtiny všeho co kupujeme, vaříme a sníme, je pro naše tělo v tomto tvaru nepotřebné.
Myšlenka vyživovat se zhuštěnými pokrmy v podobě tabulek a pod. není nová; praktické její provedení však zůstává dosud problematické. Berthelot pravil, že se pouze moc zvyku staví proti této reformě, a že by tedy bylo záhodno, aby se k této otázce obrátil zřetel odborníků.
Že musíme tolik jíst, toho příčinou je ta okolnost, že pokrmy naše obsahují mnoho látek neužitečných; tak mají brambory v pevné své části 4% a v tekutých 73% nepotřebných částí; rýže 4% prvých a 13% vody; ba i hovězí maso obsahuje ještě 5% neužitečných pevných hmot a 62% vody.
Již Benjamin Franklin poukázal na nepraktičnost naší výživy slovy: »Myslím, že by se naše pokrmy daly zredukovat na velice malé množství vyloučením obsažené v nich vody a neužitečných části, takže i osoby těžce pracující mohly by nositi při sobě celý oběd v podobě malého množství silně stlačených výživných látek.
Berthelot též tvrdil, že by byla tímto způsobem jídla zmenšena práce žaludku, obtíže při trávení pokrmů by odpadly atd. Zcela nepravdu snad učenec tento nemá, ale přeci se pochybuje, že by podobné opravování přírody mohlo býti prospěšné lidskému zdraví.
Kdo ví, zda by se lidský organismus nezdráhal přijímat tyto uměle připravované výživné prostředky, z nichž ruka chemikova vyloučila veškeré látky, které ač jsou třeba pro výživu těla nepotřebné, byly přírodou zcela správně a užitečně učiněny pro naše tělo průvodci různých pokrmů za účelem podpory jich ztrávení a pro získání lepší jich chuti.
témata článku:
Diskuze k článku „Jídlo budoucnosti podle předpovědi z roku 1903“