Triky dávných fotografů na focení dokonalých portrétů v pokoji

Osvětlení portétu v pokoji.

Zhotovení podobizen daří se dosti dobře v pokoji dvouoknovém ve zvýšeném poschodí, položeném na stranu severní.

Začátečníku jedná se o to, získati osvětlení, jež by se přibližovalo onomu, jaké bývá v atelieru.

Pamatujme si proto tato pravidla: Čisté světlo z předu dává nekontrastní, ploché snímky, pouhé světlo postranní naopak tvrdé negativy (půlené obličeje) a pouhým světlem ze shora, dostaneme obrazy s těžkými stíny pod očima, pod nosem a pod.

Musíme tedy umístiti svůj model tak, aby kombinací těchto tří druhů světel dosaženo bylo ladného a přirozeného osvětlení. Posadíme-li na př. osobu v dvouoknovém pokoji blíže jednoho z oken a poodstoupíme-li asi na 4 m od ní, shledáme při bedlivém studiu, že strana obrácená ke světlu jest velice bílá, prozářená, kdežto strana opáčná vypadne tmavou. Rozdělení světel a stínů jest příkré a pro náš účel ve většině případech neupotřebitelné.

Posuneme-li však model polokruhem od okna do středu pokoje, vyrovnají se tyto nehezké příkré kontrasty.

Dobře jest takové světelné studie prve dělati bez stroje fotografického a postaví ti za model větší sádrový odlitek, na př. poprsí Venuše a p., bychom tím netrápili zbytečně ubohou naši oběť, nejčastěji člena své rodiny.

Uložíme jej na lehký stolek a přemísťujeme li s podstavcem od okna do středu pokoje tak dlouho, až vystihneme pátravým okem nej výhodnější osvětlení. Při takových studiích seznáme, jak se každým novým postavením osvětlení na soše mění, tu výhodně, tu opět méně výhodně.

Jedno z oken nahražuje nám světlo postranní, světlo pak dopadající šikmo jest světlem hořením. Dobře působí, polepíme-li dolejší tabulky okenní bílým hedvábným papírem, čímž obdržíme roztříštěné světlo. Objeví-li se při tom příliš tmavé stíny, upotřebíme reflektorů z bílého plátna nebo papíru (nikdy zrcadla!), jimiž stíny dle potřeby prosvětlíme!.. Reflektory takové lze snadno zhotoviti kusem bílé látky, zavěšené na tyč a umístěné na obyčejném domácím žebříku. Jak si zařídí kdo lepši reflektor, záleží na jeho vkusu.

Při tom nesmíme pracovati mechanicky, musíme studovati světelné poměry ve všech koutech pokoje, kde chceme portrétovati a zkoušeti tak dlouho, až se nám to bezvadně povede. Tak unaví na př. prohlídka alba, chovajícího portréty, při nichž veškeré osoby vzaty jsou za téhož osvětlení!

Hlavní věcí jest: umět viděti! Při studiu světla v pokoji můžeme vždy dospěti k velice půvabným efektům, jež se sice mnohdy staví v přímý odpor obyčejným zákonům fotografie a jichž se dá dosti nesnadně upotřebiti při portrétování, které však dodávají portrétu obrazového vzhledu.

A což portrét osoby zachycené přímo proti světlu! Hlavně při profilových obrazech dostáváme velice působivých snímků, které liší se velice od snímků tuctových, vystavovaných v uličních výkladech. Ale opakujeme: musí se vše důkladně studovati a otevřenou myslí a zrakem pozorovati.

Upozorňujeme dále, že k portrétům doma hodí se nejlépe dvě vedle sebe ležící místnosti. Doporučuje se to za tím účelem, že možno v jednom z nich model vhodně umístiti, v druhém pak postaviti si stroj fotografický, jímž možno pak dle přání blíže nebo dále postupovati.

Stinné partie povstalé na straně od okna odvrácené možno též osvětliti světlem umělým, střezme se však nevhodného dvojího osvětlení modelu, jež mnohdy dává obrazu vzhled nepřirozenosti.