Velké filmové ateliery v Americe

Americká filmová města

Amerika byla první zemí, která pochopila, jak velikým průmyslem stane se jednou film. Sledujeme-li její úsilí, zabezpečiti tomuto mladému a rychle se vyvíjejícímu průmyslu co nejširší a nejdokonalejší základy technické, docházíme k faktům, jež zdála by se nepravděpodobnou pohádkou, kdyby jejich výsledkem nebyla sta kilometrů filmu, jimiž zásobuje kinematografická divadla celého světa. Země reelního obchodu a cílevědomé práce technické pochopila, že bez konkurence může vyráběti a prodávati jen ten, kdo dodá zboží nejlepší jakosti a zároveň nejlevnější. To může však vykonati jenom velkoprůmysl. Necelé dvě desítky let stačily k tomu, aby Amerika, jež dala světu Muybridge, prvého pracovníka na poli kinematografie, jenž v sedmdesátých letech minulého století prvý zachytil pohyb běžícího koně, aby tato Amerika vybudovala pohádkové budovy z armovaného betonu, železa a skla, v nichž denně sta metrů citlivého filmu proletí mechanismy přijímacích aparátů a káděmi temných laboratoří. Film stával se průmyslem. A ukázalo se, že průmyslem prosperujícím. Společnost rodila se za společností, přibývalo herců a režisérů a přibývalo i kinematografických techniků, kteří zatím v tichu svých rýsoven a laboratoří konstruovali dokonalé aparáty přijímací, kopírovací, perforační a projekční, propočítávali smělé klenby skleněných konstrukcí ateliérových střech a zjednodušovali a zdokonalovali methody výrobní, mechanické i chemické.

První filmové město v Los Angeles

Snaha po vybudování podniků velikých rozměrů, jež jedině mohly zaručit práci levnou a dokonalou, vyvolávala soustředění sil i kapitálu, a tak vznikla myšlenka na postavení prvého filmového města. Vyrostlo v Los Angelos v Kalifornii, v prostředně velkém to městě, jež však vzrostlo v krátké době na nejlidnatější město Kalifornie, jejíž podnebí bylo přímo předurčeno filmovému průmyslu. Filmový průmysl měl tu všechno, co potřeboval ke svému zdárnému rozvoji. Měl tu při ruce moře, teplé i studené se všemi jeho obyvateli, pobřeží plochá, písečná i skalnatá, kde vlny mořské v mohutném příboji tříštily se o skaliska. Nedaleko poušť a necelý den cesty divoké Mexiko s jeho obyvateli. Nebylo snad jediné společnosti, jež by v něm nefilmovala. A tak město se rozšiřovalo, mohutnělo a zbohatlo.

Hollywood

Los Angelos stalo se centrem nových filmových měst, jež vznikala v jeho blízkém okolí. Nejznámějším jest Universal City, patřící společnosti Universal Film Mfg Co, o jehož technické výzbroji a architektonické zvláštnosti slýchali jsme hotové pohádky. Zatím vzniklo poněkud dále nové veliké město filmové: Holywood (nejde o překlep, v původním textu bylo skutečně uvedeno Holywood místo Hollywood). Tady filmoval Griffith, tady postavil svůj monumentální Babylon do filmu "Intolerance", stejně tak, jako tu byla postupem času postavena města indická, nebo dřevěné chatrče divokého západu. Celé legie technických pracovníků, operatérů, herců a režisérů vystřídaly se ve zdech hotelů, kterých spousta vyrostla. Neboť světelné podmínky Kalifornie jsou skvělé. Celé tři čtvrtiny roku svítí tu slunce jasně, bez mlhy a mraků, a nesvítí-li, nahradí je obloukové a rtuťové lampy atelierů, jimiž protéká sta a sta ampérů, dodávaných mohutnými elektrickými centrálami.

Jacksonville na Floridě

Zatím však, co se filmový průmysl slibně rozvíjel v Kalifornii, počaly se zraky výrobců obraceti k jinému koutu země, která se jevila pro film ještě výhodnější: k pobřeží floridskému. Ve Floridě vzniká třetí veliké město filmové, Jacksonville, nejsevernější město pobřeží floridského, které tvoří třetí mocné středisko filmového průmyslu amerického. Jeho poloha jest mnohem výhodnější, nežli poloha měst kalifornských, poněvadž jest vzdáleno od New Yorku pouze 30 hodin rychlíkem, kdežto na př. jízda do Los Angelos trvá 108 hodin. Kromě tohoto spojení železničního existuje spojení parníkem po moři. stejně rychlé. Je tu vše, co film pro své prostředí potřebuje: nádherné vilky amerických milionářů na pobřeží, nákladné hotely, lesy listnaté i jehličnaté, květena tropická, pahorky, pouště, vodopády, krajina romantická i nevtíravá, blízké hory a pestrá směsice národností a plemen celého světa. V blízkosti města jsou rozsáhlé planiny, vhodné pro vzlety aeroplánů, a džungle, stejně jako na pobřeží rybářské chaty a majáky. Pouhých 12 hodin cesty dělí Jacksonville od Palmového pobřeží (Palm Beach) s rozsáhlými palmovými háji a za 24 hodin octneme se v Havanně na Kubě. Dvě noci a den trvá cesta na Jamaicu.

Město správně pochopilo, že v rozkvětajícím průmyslu filmovém leží zdroj jeho bohatství a stará se všemožně, aby strhlo na sebe zájem celého kinematografického světa. V obšírných prospektech popisuje podrobně všechny přednosti filmování v Jacksonvillu, jeho mírné podnebí a mimořádné světelné podmínky, jež způsobeny jsou tím, že průměrně 270 dnů do roka svítí tu slunce jasně a bez závoje mračen. Domy města stavěny jsou úmyslně v různém slohu a dva veliké ateliery, vybavené nejmodernějšími vymoženostmi technickými, slouží k filmování za dnů, kdy slunce je zastřeno.

Americká filmová města mají nejdokonalejší technickou výzbroj a mohou ji mít, poněvadž jsou podnikem společným pro mnoho filmových společností. Nemusí se proto spoléhati ani na rozmarnou přírodu. Stroje na umělý vítr a umělý déšť nahradí pro film přírodní živly, mohutné pojezdné elektrické centrály prozařují noc a umožňují hotovení pohádkových scén nočních, s nimiž Amerika po prvé vyšla do světa a jež jsou nyní všude s větším nebo menším zdarem napodobovány.

Rozsáhlé dílny všeho druhu umožňují v nejkratší době zhotovili potřebné dekorace a všechny pomůcky. Moderní a dokonalé laboratoře vyrábějí filmy fotograficky neobyčejně dokonalé, k čemuž dopomáhá i vyškolenost personálu.

Český film

Čteme-li všechny ty zprávy, které z filmových středisek Ameriky dostanou se k nám, se závistí a lítostí musíme si vzpomenout na jediné české atelier spol. A-B na Vinohradech, dávno a dávno potřebám českého filmu nevyhovující. A uvědomíme-li si při tom spoustu kladných hodnot uměleckých, jež český film již přinesl a jistě ještě v hojné míře přinese, vidíme, že je to jedině technická stránka věci, která nám chybí. Filmové město jest nám snem příliš, příliš smělým. Nám by stačilo jediné vskutku prostorné a vskutku moderní filmové atelier, dokonale technicky vybavené a při tom tak vedené, aby pronájem nebyl příliš vysoký a nezatěžoval zbytečně režii, jež beztak u českého filmu, vyráběného v obmezeném, minimálním počtu kopií jest nesmírně vysoká.

To jest ovšem otázkou v prvé řadě finanční a z dosavadních zkušeností víme, že kapitál chová se k mladému a nejlepšího života schopnému českému filmu velmi lhostejně. Snad konečně také uzná, že svojí podporou bude v prvé řadě profitovati pro sebe.