Jak funguje téměř 100 let stará kalkulačka Addiator

Počítací strojek »Addiator«
Zdroj: archiv Bejvávalo.cz, původní autor neznámý.

Počítací strojek „Addiator"

Je dnes již velký počet soustav počítacích strojů. Kromě strojů, založených na principu logaritmického pravítka, které jsou velmi přesné, používá se ve velkých závodech strojů, jež provádějí samočinně veškeré početní úkony sčítací, odečítají, násobí, činí uzávěrky atd.

Tyto stroje, rychle a jistě pracující, konají velmi cenné služby, neboť umožňují snížení počtu zaměstnanců aneb alespoň jejich použití k účelům jich vzdělání daleko přiměřenějším, nežli jest unavující mechanická práce počítání. Avšak přístroje o značné výkonnosti jsou velmi drahé, a může jich býti používáno jen tam, kde náklad na jejich pořízení přinese podniku úsporu na kancelářských silách a zjednoduší administrativu; to je na př. v bankách, statistických úřadech, účtárnách velkých průmyslových a obchodních podniků a pod.

Úkolem článku jest, pojednati o strojku »Addiator«. Strojek tento hodí se i pro podniky nejmenší, je pohodlný a hlavně, jelikož je vyroben ve tvaru a velikosti náprsní tašky, lehce přenosný a může výborně posloužiti obchodníkům k urychlení účtování, jest velmi způsobilý pro kontrolu velikých početních úkolů a dovoluje na př. šéfovi kontrolovati rychle a bez námahy výpočty úředníků podřízených.

Zařízení strojku počítacího
Zdroj: archiv Bejvávalo.cz, původní autor neznámý.

Podstata tohoto strojku jest velmi jednoduchá a je v zásadě táž jako u počitadla Troncetova, které bylo již v r. 1890 zaváděno. Tento duchaplný přístroj zdánlivě upadl v zapomenutí, až zase nyní konstruktéři strojku »Addiator«, použivše znovu starého principu, předložili veřejnosti jiný přístroj v mnohem šťastnější formě.

Addiator je především určen sčítání neb odečítání. Násobení, v zásadě řada součtů, a dělení, podobně řada rozdílů, mohou býti též provedeny strojkem tímto. Ale pro pochopení působnosti přístroje dostačí naznačiti, jak se uskuteční oba prvé početní úkony.

Stolní počítací strojek »Addiator«
Zdroj: archiv Bejvávalo.cz, původní autor neznámý.

Strojek má vzhled úzké kovové krabičky, jejíž každá čelní strana jest opatřena 9 drážkami, tvořícími okénka, jež ve své horní části jsou dvakráte zahnuta v pravém úhlu, takže celá drážka jeví se nám jako obrácené tiskací L. Podél každé drážky jsou ve stejných vzdálenostech vyznačeny číslice 0—9; nad drážkami pak jsou kruhové výřezy, ve kterých se objevují číslice. Jedna čelní strana přístroje slouží výhradně sčítání, druhá odečítání, a je proto účel, jemuž ta která strana slouží, na ní označen.

Prohlédněme nyní blíže stranu prve jmenovanou. Vzhled její je patrný z obr. 1., který představuje strojek, uložený v kožené náprsní tobolce, tak jak se ve Francii prodává. K seznání působení celého strojku odmysleme si krycí kovovou destičku a nahlédněme dovnitř. Vidíme (obr. 2.) devět úzkých běhounů, které se mohou pohybovati nahoru a dolů na zvláštních vedeních.

Všechny jsou stejně vytvořeny; v dolní jejich polovině, a to v levé části, je vyraženo ve stejných vzdálenostech 10 dírek; vzdálenost, jež vždy dvě sousední dělí, je rovna vzdálenosti dvou po sobě následujících čísel, napsaných na lícní kovové ploše počitadla podél drážek. Horní část těchto běhounů je jednak opatřena deseti stejnými zářezy vpravo i vlevo, jednak možno zde čisti zdola nahoru číslice 0—9. Zářezy a zuby po obou stranách jsou vesměs stejné, a zase délka zářezu a zubu dohromady je rovna vzdálenosti číslic na lícní deštičce.

Zuby v levé části jsou krom toho červeně lakovány. V každém okénku čelní plošky ukáží se dírky, po případě červené zuby běhounu; bílé zuby se nám ukáží pouze v levé zahnuté části drážky L, ovšem jsou to zuby běhounu, který přísluší již drážce sousední.

Toto poznání dostačí k bezprostřednímu pochopení mechanismu. Před početím každého úkonu jsou běhouny v nejvyšší poloze, v každé drážce vidíme proti každé číslici jednu dírku dolení části běhounku a v každém kruhovém otvoru objeví se číslice 0. Vezměme pro začátek jednoduchý příklad: proveďme součet 4 + 2. Uchopíme kovový násadec, kterým je každý přístrojek opatřen, vetkneme jeho hrot do dírky, která je vedle čísla 4 v pravém okénku, a tímto hrotem stáhneme nyní běhounek až do nejnižší polohy, t. j. tak daleko dolů, až hrot násadce narazí. V kruhovém výřezu objeví se po stažení místo 0 číslice 4; tím jsme nastavili první číslo součtu. Nyní vložíme hrot znovu do dírky téže drážky, jež stojí právě proti 2, a opakujeme výkon právě popsaný. Jest jasné, že jsme přemístili běhounek o dvě vzdálení dírek, jež odpovídají podle předešlého dvěma číslicím. Objeví se tudíž v okénku, tomuto běhounku příslušejícímu, číslice 6 a součet jest dokončen.

Je-li součet čísel, která máme sečísti, větší než 10, je postup poněkud jiný. Ostatně poznáme to bezprostředně na strojku samotném. Vkládáme-li hrot jako normálně vedle čísla, jež chceme přičísti, vidíme, že zářez je na místě barevné dírky mezi barevnými zoubky. Předpokládejme, že chceme na př. sečísti čísla 6+8. Jako v prvém příkladě nastavíme šestku, po př. je šestka již nastavena od předešlého příkladu. Vsuneme nyní hrot do zářezu, který je proti 8, ten jest ohraničen červeně, a místo co bychom stáhli běhounek dolů, suneme jej vzhůru tlačením hrotu až do nejvyšší polohy, kdy narazí na horní hranu drážky, a vedeme jej dále vlevo až na konec drážky tvaru L. Touto manipulací jsme posunuli pravý běhounek o 10—8, tedy o dva zářezy výše, běhounek od řečeného bezprostředně vlevo se nacházející posunuli jsme o 1 zářez dolů. Objeví se nám tudíž v kruhovém výřezu prvé drážky číslo 4 a číslo 1 ve výřezu nalevo sousedícím; náš součet obnáší 14.

Mohl by někdo namítnouti, že by se mohl počítající zmýliti a zářez místo vzhůru vésti hrotem dolů. Ale tu je každá mýlka vyloučena. Neboť dejme tomu, že násadec jsme správně zasadili v zářezu proti osmě a vedeme jej dolů; tu již při probíhání kol 4 a níže neobjeví se v okénku žádné číslo, a vidíme hned, že jsme se dopustili chyby. Tato chyba však nemá žádných vážných následků, a stačí prostě vésti běhounek v opačném směru až na konec drážky tím, že do drážky proti 0 zasadíme násadku, provedeme celý zdvih běhounku a hrotem zajedem pak až na konec zářezu.

Co bylo řečeno pro součet čísel o jedné číslici, platí samozřejmě pro sčítání čísel víceciferných: 9 okének strojku představuje 9 sloupků, odpovídajících decimálním místům. K provedení součtu stačí nastaviti každé číslo jedno po druhém, jak jsme na jednoduchých příkladech naznačili. Po každém nastavení nového sčítance objeví se součet v kulatých okénkách. Je-li součet dokončen, uvedeme tahélkem všechny běhounky do počáteční polohy, takže všechna okénka ukazují 0.

Pro odčítání slouží, jak již zmíněno, druhá strana strojku. Každému běhounu u sčítání odpovídá běhounek k odečítání, podobný prvému a klouzající po tomtéž vedení. Okénka jsou táž, pouze uspořádání čísel, dírek a zářezů na běhounu jest obrácené. Postup při odečítání je však právě tak jednoduchý jako při sčítání.

Tento strojek, jak nyní jasno, umožňuje každému, kdo se na něm jen trochu pocvičil, bez námahy a velmi rychle prováděti součty libovolného počtu sčítanců o 7—8 místech. Dodejme jen, že přístroj je velmi pohodlný; jeho délka je 170 mm, šířky 105 mm a váha pouhých 210 g. Je velice vkusně vypraven buď v koženém obalu, tvořícím náprsní tobolku, nebo na zvláštním podstavci (obr. 3.), v kteréž úpravě se výborně hodí pro kanceláře.

V posledním roce objevila se i u nás počitadla na tomtéž principu založená, která svou poměrně nízkou cenou jsou přístupna širšímu obecenstvu a mohou i v nejskromnějších podnicích konati platné služby.