Azbest - kámen, ze kterého lze utkat látku

Asbest.
Zdroj: archiv Bejvávalo.cz, původní autor neznámý.

Kamenina způsobilá k předení.

Již za doby Homerovy známa byla v Řecku kamenina, tvořící jaksi přechodní článek od mineralů ku rostlinstvu. Asbest (asbestos — nespalitelný), v českém názvosloví jako »osinek« označen, jest kameninou zvláštní povahy. Nalezá upotřebení rozmanitého následkem svých pozoruhodných vlastností.

Ve starém Řecku upotřebeno bylo asbestu ku tkaní ručníků, jako knotů pro »věčná světla« chrámů, ano i při shotovení látek, do kterých zaobaleny byly mrtvoly boháčů. Plinius píše, že mrtvoly opatřeny byly látkou z asbestu a páleny na posvátném ohni, aby nemísil se popel jejich s ostatními látkami a odevzdán býti mohl neporušen urnám rodinným. Že upotřebení asbestu bylo v starověku známo, o tom podávají svědectví také Herodot, Agricola, Strabo, Theophrastus a jiní. Později však asbest upadl v zapomenutí. Neslyšíme o něm v celém středověku, až teprve opět v době novější. Světový cestovatel Marco Polo zmiňuje se sice o tom, že viděl u »Velkého Chana« oděv z látky nespalitelné, ale jeho zprávy nenalezaly víry.

Teprve v století devatenáctém objevuje se asbest opět a nalezá následkem svých cenných vlastností upotřebení. Professor Bruckmann (Braunschweig Německo) byl prvním, který opatřil výrobek papírový z asbestu, obsahující tištěný popis této kameniny. Originál tohoto spisu nalezá se dle udání dosud v museu města Wolfenbüttelu. Pokusy různého druhu konali s asbestem Cavalliere Aldini a kněz della Corona ve Florencii, avšak teprve koncem let sedmdesátých podařilo se, přizpůsobiti asbest potřebám širším a uvésti jej do průmyslu moderního.

Hlavní výhoda této nespalitelné látky spočívá v tom, že dá se kamenina takto děliti na jemná vlákna, podobně jako vlna anebo hedvábí, tak že nesnadno rozeznati různé tyto druhy. Tato vlastnost asbestu vysvětluje se jeho vznikem geologickým. Není totiž asbest nic jiného nežli produktem, který povstal spráchnivěním serpentinu, slídy anebo augitu, kteréžto kameniny, resp. jich zbytky uzavřením proti vzduchu atmosferickému, a spolupůsobením tekuté kyseliny uhličité (ve vodě obsažené) nepochybně nabyly vlastnosti asbestu během dlouhých tisíciletí. Přesná doba útvaru se nedá ovšem tak snadno určití.

Dle obsahu vody mění se kvalita asbestu, tak že při odstranění vody stávají se vlákna jeho křehkými. Malý pokus přesvědčí nás o tom. Menší částka vody asbestové, která jest pružnou jako vlna, vysadí se účinku ohně. Po malé chvíli již vypaří se voda a vlákna rozpadnou se při nejslabším doteku. Mne-li se vlákno na dlani, rozpadá se v jemný bílý prášek.

Asbest vyskytuje se velmi často a jeho vlastnosti charakteristické pohybují se v mezích dosti značných. Nejvíce používán jest asbest italský a kanadský. Tento poslední (Kanada, anglická kolonie v Sev. Americe) podobá se v zevnějšku zcela kamenině, na jejímž okraji pozorujeme jemná vlákna. Náleziště kanadského asbestu jest mezi městy Montreal a Quebek až k řece St. Lawrence-River. Vyskytuje se v mohutných vrstvách délky a šířky až 5 metrů. Dobývání asbestu děje se podobně jako v jiných lomech. Ložiska oddělena jsou od sebe obyčejně vrstvou kamenin jiných, anebo uložena ve skále, někdy až ve výši oblasti sněhové. Z Kanady vyváží se ročně asbestu surového asi za tři milliony korun, a značné množství spracuje se v zemi samé.

Zcela jiné povahy je asbest italský, který vyskytuje se hlavně v údolích řek Saony, Aosty a jiných. Vzhled tohoto asbestu nemá podobu kameniny, ale spíše spráchnivělého dřeva. Barva jeho jest žlutavá, mastného lesku, a obsahuje méně znečištěnin nežli asbest kanadský. Vlákna jeho jsou delší, pevnější, tak že surovina zanechává při spracování méně odpadků a vyniká tedy kvalitou, a vzhledem k tomu je také cena italského asbestu dvakráte až i třikráte tak veliká, jako cena asbestu amerického.

Surovina dopravuje se z dolů obyčejně v pytlech po 100 angl. librách přímo do továren, jichž jest celkem dosti málo, a sice jen asi padesát. Analyse obou druhů jeví se takto:

Asbest.
Zdroj: archiv Bejvávalo.cz, původní autor neznámý.

Při spracování suroviny odstraní se nejprvé znečištění (serpentin) tím způsobem, že se hmota rozmělní na zvláštním stroji, podobně jako se děje u jiných zemin. Zbylý prach odstraní se pomocí dmychadel, a vlákna rozdruží se pak dle velikosti. (Dříve používalo se k této přípravě kyseliny.

Z kratších vláken připravuje se lepenka asbestová. Vlákna spracují se v holendru i přimísí se hmoty lepkavé a na rešetách upravuje se do tabulí asi 1 metr dlouhých různé síly.

Pak použije se hydraulického lisu, kde za vysokého tlaku odstraní se zbytky vody. Tabule asbestové se pak suší, satinirují a okraje přiříznou se do rovnosti.

Vláken delších používá se způsobem různým, hlavně ale jako pomůcek ucpávacích u rourovodů parních v podobě tkanic, anebo i k isolaci. Neméně důležité jest jeho používání jako hmoty filtrační, jelikož vzdoruje kyselinám a stejně ovšem jako hmota anorganická i hnilobě. Asbestových látek dekorativních upotřebeno i v divadlech k vůli ohnivzdornosti, ale pokusy neuspokojily, jelikož žárem látka stává se křehkou, rozpadává se a tudíž nechrání. Také u žárových tělisek Auer-ových používá se (k zavěšení těliska) vlákna asbestového na místě dříve obvyklého drahého drátu platinového.

Různé jiné způsoby upotřebení asbestu nejsou zde ovšem uvedeny. Jest charakteristikou moderního průmyslu, že dovede těžiti z každého objevu mnohonásobně. Ale právě tato zimničná všestrannost není vždy korunována výsledkem, protože vynalezavost zabíhá často do krajnosti. A proto mnohé výrobky asbestové rychle se objevivše, opět tak rychle vymizely. Nesmí se zapomínati, že asbest, byť i vykazoval cenných vlastností, vždy zůstane kameninou a nezapře svých vlastností typických, které valně se liší od oněch, vyskytujících se u látek organických!