Korea na pokraji válečného konfliktu

Země sporů na východě

Některý stát existuje pouze žárlivostí druhých. V Evropě jest možno poukázati na několik příkladů toho druhu. Případ nejnovější týká se státu, o kterém se právě nyní velice mnoho mluví a píše, ale který leží na dalekém asijském východě. Jest to Korea. Poloostrov a spolu císařství.

Našim čtenářům jsou asi již známy běžné podrobnosti rusko-japanského sporu o tento díl Asie a nám zbývá jen dodati, že v základě neběží mezi oběma mocnostmi o poloostrov jinak málo významný, nýbrž vlastně o diktát na východě. Stalo se ovšem sběhem okolností, že Korea stala se kamenem úrazu a z dopuštění diplomatů jím asi zůstane, nicméně válka, o níž není ještě známo, dojde-li k ní čili nic, bude míti význam mnohem vážnější, nežli jest samostatnost tohoto asijského císařství.

Korea jest jako poloostrov ze tří stran obklopena mořem a přes ně sousedem Japanska; ze strany pozemní jest tísněna Ruskem, které již dříve, než se v Mandžursku pevně zahnízdilo, bylo na úzkém území sousedem Korey. Pokud se týče jedině o Koreu, ve prospěch Japanska mluví fakt, že na poloostrově ze všeho obyvatelstva jest 90% Japanců. Celkem má Korea asi deset millionů obyvatelů a připadá jich na čtvereční km 44 (v Čechách přes 100).

Obyvatelé nazývají svou vlast zemí míru, náležejí k plemeni žlutému a dle náboženství jsou většinou pravověrní budhisté, nebo přívrženci nauky Konfutsiovy. Hlavně v městech přístavních jest přičiněním misionářů i dosti křesťanů.

Země jest nadána bohatým přírodním bohatstvím a je úrodná, ačkoliv podnebí není takové jako v Japansku, nýbrž blíží se více klimatu severní Číny a Mandžurska. Z Korey vyváží se zboží podobné čínskému a japanskému.

Pro světový obchod otevřeny jsou od r. 1876 tři přístavy, z nichž jeden, Čemulpo, předvádí náš obrázek. Že Korea i za Čínou i Japanskem v pokroku valně pokulhává, toho dokladem je náš třetí obrázek, ulice v hlavním městě Korey, v Soeulu, k němuž ani netřeba poznámek a vysvětlivek; slovem císařská veš. Podobně vyhlíží to i s ostatním.

Vojsko Korey jest nedostatečné a válečná »moc« záleží ze tří parníků a jednoho válečného obrněnce o tří tisících tunách, kterého koupil císař za málo více než million korun — z vybrakovaných lodí jedné evropské velmoci.