Cibule šalotka - jak jí pěstovat a recepty na její použití v kuchyni

Sklizeň cibule.
Zdroj: archiv Bejvávalo.cz, původní autor neznámý.

Šalotka.

Šalotka č. cibule askalonská jest pro menší domácnosť jako stvořená. V létě, v zimě má silnou vůni a chuť znamenitou.

Přednost ji dávám před ostatní cibulí z následujících důvodů:

1. Jest malá, upotřebuje se v malé domácnosti 1 celá, po případě 2— 3 celé kusy, aniž by se jí musilo půl, čtvrť nebo jakýkoliv zbytek rozkrájený na druhý den nechati; rozkrájená cibule, na druhý den ponechána, vysýchá a ztrácí svou účinnou vůni.

2. Má vždy silnější vůni, nežli řídká a vodnatá cibule velká, snad nějaká obrovská.

3. Bývá vždy tvrdší nežli cibule velká a tudiž proti hnilobě otužilejší.

Šalotka pěstuje se dvojím způsobem. Nejjistější jest tento: V měsíci únoru nebo březnu, jakmile se v půdě pracovati může, záhonky se dobře zryjí, uhrabou a počnou se sazečky (drobné cibulky) šalotky vysazovati as 5 cm. od sebe v řádcích, 15 — 20 cm. od sebe vzdálených. Kromě lehkého okopávání povrchu půdy a pletí, není jiného ošetřování třeba.

Vysazovati se mohou též i na zimu v říjnu neb listopadu, ale pak musí se dobře zakrýti krátkým hnojem, listím a hlínou, aby nezmrzly. V červenci počínají listy její vadnouti, schnouti, a tu se za suchého počasí sklidí a několik dní na slunci suší, načež se na půdě v suché, ne příliš chladné místnosti uschovají.

Za mokrého počasí počínají již zralé cibulky hned ze země vyháněti, což je trvanlivosti jejich na újmu. Drobné cibulky se suší a zůstávají jako sazečky na budoucí jaro.

Druhý způsob pěstění jest ze semene. Semeno dobře vyzralé seje se v únoru nebo březnu na dobře upravené záhony do řádků nebo na široko, čím řidčeji, tím lépe. V době potřeby se vyplejí a okopají. Více práce nevyžaduje. V srpnu a září, když nať uschla, všechna cibule se vydobude. Větší vybere se pro kuchyň, menší pro sázení.

Nejlepší druhy šalotky jsou: Obyčejná červenožlutá, ta nemá sice cibulky veliké, ale má maso velmi jemné. Velká dánská s většími kulatými a pevnými cibulemi, jež však co do jemné chuti obyčejným se nevyrovnají.

Kdo chce šalotky na dlouhý čas uchovati, musí je nad kamny silně usušiti. Tím způsobem zničí se jich vzrůst úplně. Šalotky možno však i jinak na dlouho uchovati a sice nakládáním.

Nakládání šalotek děje se takto: Očistěné šalotky vaří se ve vodě až změknou, pak se sloupají, opláchnou studenou, slanou vodou, v níž se nechají asi 24 hod. ležeti. Napotom se dají na síto osáknouti a osáklé as na ¼ hod. vařiti ve vinném octě. Z octa se vyberou a nakládají do kamenné nádoby, prokládají se bobkovými listy, pepřem, rozkrájeným křenem, trochou kopru a estragonu. Vystydlý vinný ocet se vleje na ně a nádoba obváže se měchýřem.

Šalotkový ocet upraví se takto: Oloupe se as 8 šalotek, rozkrájejí se a dají do láhve se širokým hrdlem. Pak se na né vlije 1 litr dobrého octa a láhev se dobře ucpe. Za 4 neděle slije se ocet, který je výborný na salát, omáčky a j.