Jak český král zakládal předchůdkyni dnešní Akademie věd

Císař a král český Leopold II. zakládá král. českou společnost nauk v Praze r. 1791.
Zdroj: archiv Bejvávalo.cz, původní autor neznámý.

Císař a král český Leopold II zakládá král. českou společnost nauk v Praze r. 1791.

V jedné z nejvzácnějších staveb královského hradu pražského, ve Ferdinandeu neboli Belvederu královny Anny, zbudovaném od krále českého Ferdinanda I. choti jeho Anně Jagellovně, nacházíme několik obrazů mistrů českých, znázorňujících nejvýznačnější chvíle našich dějin.

Poslední z nich představuje nám výjev, jenž byl korunováním snah osvětových ve století XVIII. v naší vlasti a k duševnímu rozvoji jejímu ve století minulém podstatně přispěl. Jest to založení královské společnosti nauk v Praze dne 25. září 1791.

Bratr a nástupce císaře Josefa II., Leopold II., v opak centralisujícím a germanisujícím snahám dřívějším snažil se vrátiti národům a zemím jich práva a dal se korunovati na krále českého. Při korunovaci této (6. září 1791) jedno z předních míst zaujímala dosavadní soukromá společnost nauk, kteráž založena byvši výtečným baronem Ignácem Bornem utěšeně zkvétala a všecky učené muže vlasti naší v sobě soustřeďovala.

V uznání toho král Leopold, navštíviv poznovu Prahu v září téhož roku, zavítal do místnosti učené společnosti, a vyslechnuv zde slavnostní řeči, jež veliký náš slavista a jeden z předních buditelů národu našeho Josef Dobrovský zakončil vzletnou statí o oddanosti národů slovanských arcidomu rakouskému, třetího dne potom, dne 27. září společnost tu povýšil na královskou společnost nauk a přiřkl jí podpory 6000 zl.

Při té příležitosti podal Dobrovský vznešenému hosti některé básně vyšlé v jazyku českém na oslavu korunovace královské. Z císařského daru obdržel Dobrovský 1000 zl., za něž vykonal výzkumnou cestu do Švédska a na Rus na vypátrání rukopisů a knih českých.

Na obraze našem od malíře Thiela na obmítce ve Ferdinandeu namalovaném vidíme, kterak císař Leopold II. podává předsedovi učené společnosti, hraběti Prokopu Lažanskému, dekret zakládací. Kolem předsedy pak shromážděni mužové nejučenější a buditelé národa našeho: Dobrovský, Dobner, Vojgt, Unger, Pelcl a j.